1. Kolik bylo ve Věznici Praha – Ruzyně zaznamenáno za rok 2022: 2. Jaké kroky a opatření podniká Věznice Praha – Ruzyně k prevenci násilí mezi vězni? 3. Mají odsouzení možnost si nějakým způsobem dodělat vzdělání ve výkonu trestu? Pokud ano, jakým způsobem? Jsou ve Věznici Praha – Ruzyně odsouzeným nabídnuty možnosti vzdělávacích kurzů? Kolik odsouzených se těchto kurzů za rok 2022 zúčastnilo? 4. Jakým způsobem probíhá zaměstnávání vězňů ve Věznici Praha – Ruzyně? Jaké pozice jsou obsazovány (vnitřní provoz/spolupráce s externími subjekty)? 5. Jak jsou konkrétně vybaveny cely pro odsouzené? 6. Jaké jsou za rok 2022 statistiky týkající se kapacity a přeplněnosti Věznice Praha – Ruzyně? 7. Jaká je aktuální finanční situace Věznice Praha – Ruzyně?. |
|||
|
Ad 1), 4) a 5) Požadovanými informacemi povinný subjekt nedisponuje, jelikož vznikly u jiného povinného subjektu, kterým je Okresní soud Plzeň – město. Ad 2) Příkaz k podmíněnému propuštění (čj. 7 PP 33/2023 ze dne 30. října 2023) a usnesení o podmíněném propuštění (čj. 7 PP 33/2023 ze dne 30. října 2023) byly ihned po skončení jednání dne 30. října 2023 předány senátem Okresního soudu Plzeň – město v analogové podobě (s otiskem úředního razítka a podpisem předsedkyně senátu) a převzaty přítomným vychovatelem, obratem předány podatelně Věznice Plzeň k zaevidování. Jednání o podmíněném propuštění se konalo v prostorách Věznice Plzeň a vězněná osoba byla 30. října 2023 v 11:55 podmíněně propuštěna. Ad 3) O podmíněném propuštění rozhoduje pouze soud [§ 331 až § 333a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Vězeňská služba České republiky musí rozhodnutí soudu respektovat a vykonat jej. |
||
Žádám Vás o sdělení informací ke stavu služebních míst ve Vašem bezpečnostním sboru právě touto cestou. Zejména se mi jedná o zodpovězení otázek vztahujících se na jednotlivé roky, od 1.1.2019 do 1.1.2024, statisticky vždy k 1. 1.:
|
|||
Sdělení informace, jaký právní předpis/jeho znění v rámci VTOS upravuje zdravotní klasifikaci odsouzeného, zejména její posuzování, udělování, změnu atd., vč. specifikací jednotlivých klasifikací, a navrhování programu zacházení, vyhodnocování programu zacházení, jeho průběžné změny a průběžné hodnocení. |
Poskytnutá informace (1. část). |
||
|
Ad 1) Povinný subjekt sděluje, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory (§ 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím). Ad 2) V případě přemístění odsouzeného do jiné věznice na dobu nikoliv přechodnou [§ 9 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o výkonu trestu odnětí svobody“)], je v praxi postupováno tak, že, pokud to podmínky věznice dovolí, zpracuje se před přemístěním odsouzeného do jiné věznice nebo do věznice jiného typu průběžné hodnocení v rozsahu odpovídajícím aktuálním možnostem dostupných informací. V případě přechodného přemístění odsouzeného do jiné věznice [§ 9 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů („řád výkonu trestu odnětí svobody“)] je průběžné hodnocení programu zacházení zpracováno po návratu odsouzeného do věznice, v níž je umístěn na dobu nikoliv přechodnou. Ad 3) Problematika odměn a kázeňských trestů u odsouzených je upravena v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody a řádu výkonu trestu odnětí svobody. Pro získání odměny za jakýkoli skutek je třeba splnit obě podmínky, které vyplývají z ustanovení § 45 odst. 1 zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. |
||
|
Vězeňská služba České republiky („Vězeňská služba“) je zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tentýž zákon v § 4 odst. 1 vyjmenovává organizační jednotky Vězeňské služby a jednou z nich je i Střední odborné učiliště. Organizačním jednotkám Vězeňské služby, jakožto orgánu státní správy s celostátní působností, žádný zákon nevymezuje v oblasti poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím samostatnou rozhodovací pravomoc. Nemají tedy v této oblasti postavení správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a nelze je tudíž pro účely určení místně příslušného soudu podle § 7 odst. 2 tohoto zákona považovat za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni [např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 269/2018 – 15 ze dne 26. září 2018]. Povinným subjektem ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím je pouze Vězeňská služba se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4. Jejím nadřízeným orgánem je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Text poučení: „Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k nadřízenému správnímu orgánu, kterým je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Odvolání se podává prostřednictvím povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.“. |
||
Poskytnutí anonymizovaných dat za období 2021, 2022, 2023 o počtu osob vězněných za spáchání trestného činu:
a délku jejich trestu. |
Povinný subjekt v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím žadateli sděluje, že požadované statistické údaje jsou k dispozici na webových stránkách Vězeňské služby České republiky (Informační servis – Statistiky – Statistické ročenky): https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby
Povinný subjekt nesleduje délku trestu u osob vězněných za uvedené trestné činy. Pokud žadatel na poskytnutí této informace trvá, nechť svůj požadavek potvrdí v reakci na toto sdělení. S ohledem na výše uvedené počty osob se totiž jedná o mimořádně rozsáhlé vyhledání informace a povinný subjekt vyzve před poskytnutím informace žadatele k úhradě nákladů (§ 17 zákona o svobodném přístupu k informacím). Je potřeba nahlédnout do evidence vězněných osob ke každé jednotlivé osobě, aby povinný subjekt zjistil délku jejího trestu v daném roce a v souvislosti s daným trestným činem. |
||
Žádám tímto o poskytnutí informací, a to jídelní lístek/lístky kuchyně vězeňské Věznice Jiřice za období 1. 11. 2023 - 14. 1. 2024, dále o sdělení dodavatele, označení výrobce a výrobku pracovní obuvi pro odsouzené zaměstnané kuchaře ve Věznici Jiřice, cenu vč. DPH jednoho páru bot. |
Dodavatelem pracovní obuvi je společnost Ardon Safety s.r.o., Tržní 2902/14, 750 02 Přerov, cena za jeden pár je 870 Kč. |
||
Poskytnutí seznamu věznic, kde Vězeňská služba disponuje prací ošetřovatele a kde ji žadatel může vykonávat, resp. kde může získat rekvalifikaci na ošetřovatele v rámci VTOS. |
Pracovníci pomoci (ošetřovatelé) vykonávají svoje pracovní povinnosti na tzv. pracovištích pomoci. Zřízení těchto pracovišť pomoci je aktuálně schváleno ve věznicích/vazebních věznicích:
Za účelem získání odborné způsobilosti pro pracovní zařazení a výkon práce pracovníka pomoci je realizován Vězeňskou službou České republiky odborný kurz, kam si věznice nebo vazební věznice se zřízeným pracovištěm pomoci nahlásí odsouzené, u nichž vyžaduje doplnění jejich odborné způsobilosti. Dalšími kritérii pro výkon práce pracovníka pomoci je zdravotní klasifikace A nebo B, plná svéprávnost, osobnostní způsobilost a současně nesmí mít odsouzený soudně uložen zákaz činnosti v oborech pracovník v sociálních službách a ošetřovatel. |
||
Informace o vězněných ženách s stupněm vzdělání doktorské. A to: věk, délka trestu odnětí svobody a příslušné ustanovení trestního zákoníku na základě kterého je vykonáván, předchozí vykonané tresty odnětí svobody. Dále věznice a pracovní zařazení příslušných odsouzených (jen pokud se nebude jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání dle § 17 odst. 1 InfZ). |
|||
Poskytnutí seznamu věznic, ve kterých se nachází školní vzdělávací středisko = ŠVS. Jaké jsou všeobecné podmínky pro přijetí do ŠVS, zejména pro zdravotní kvalifikaci A-F. |
|||
Má osoba, která pracovala 8 let, jakožto dozorce ve věznici, nárok od Vězeňské služby nebo Ministerstva spravedlnosti na důchod, výsluhu či obdobné plnění? Kterými právními předpisy je toto upraveno? |
Podmínky výsluhových nároků upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“), v části jedenácté, tj. §§ 155 a 157. Ustanovení § 155 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů upravuje podmínky vzniku nároku na odchodné. Vzniká příslušníkovi, který vykonával službu po dobu nejméně 6 let. Nárok na odchodné nemá příslušník, jehož služební poměr skončil ve spojení se spácháním úmyslného trestného činu; v zásadě jde vždy o trestný čin úmyslný s výjimkou případu uvedeného v § 42 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Příslušníkovi nenáleží odchodné ani v případě, že jeho služební poměr skončil propuštěním na jeho vlastní žádost, pokud je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslně spáchaný trestný čin, které pravomocně skončí tím, že příslušníkova vina je prokázána (tzn. je buď odsouzen, nebo trestní řízení skončí rozhodnutím založeným na příslušníkově doznání - podmíněným zastavením trestního stíhání, schválením narovnání nebo podmíněným odložením návrhu na potrestání). Podmínkou vzniku nároku na výsluhový příspěvek dle § 157 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je trvání rozhodné doby určené podle § 165 tohoto zákona v délce nejméně 15 let. Nárok však nevzniká, jestliže ke skončení služebního poměru došlo v důsledku propuštění ze služebního poměru v souvislosti se spácháním trestného činu; vzhledem k tomu, že podmínky zániku nároku na výsluhový příspěvek jsou shodné jako u zániku na odchodné (předchozí odstavec k § 155 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Pokud tedy osoba pracovala 8 let jako dozorce ve věznici a byla ve služebním poměru příslušníka Vězeňské služby České republiky dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a splnila všechny zákonné podmínky pro přiznání výsluhových nároků dle § 155 tohoto zákona“, pak jí vznikl nárok na odchodné za dobu výkonu služby 8 roků. Odchodné vyplácí Vězeňská služba České republiky. |
||
|
|||
Informace o výši veškerých vyplacených příjmů ze závislé činnosti (mzdy včetně, avšak nikoli výlučně, osobního ohodnocení a všech příplatků), odměn (včetně, avšak nikoli výlučně odměny řádné, mimořádné a odměny za plnění cílových úkolů), jiných příjmů a benefitů spojených s výkonem funkce (včetně, avšak nikoli výlučně, odměny za působení v dozorčích orgánech a naturální požitky – nepeněžitý příjem spočívající v užívání služebního vozidla, poskytnuté ubytování), to vše v hrubé výši tj. před zdaněním, zdůvodnění mimořádné odměny, a počet odpracovaných měsíců, a to u všech zaměstnanců na vedoucích pozicích*, a to za kalendářní rok 2023 (vyplacených, resp. poskytnutých v souvislosti s výkonem výše uvedené pozice, resp. funkce za období od 1.1.2023 do 31.12.2023). |
Poskytnutá informace za rok 2022. |
||
Kolik příslušníků vašeho sboru na pozicích sekretářky, asistenti/asistentky, personalisté, metodici, tiskoví mluvčí, právníci, je ve služebním poměru? Poprosím po jednotlivých pracovních pozicích. V jakých hodnostech a platových třídách jsou tito lidé zařazeni v požadovaných pracovních pozicích? |
|||
Žádám o zpřístupnění informace, kolik mladistvých bylo od roku 2013 do současnosti umístěno v zabezpečovací detenci za každý dotčený rok. Dále Vás žádám o zpřístupnění informace po jakou dobu mladiství jednotlivé opatření zabezpečovací detence vykonávali, pokud Vězeňská služba ČR takovou informací disponuje. |
Ve Statistických ročenkách Vězeňské služby České republiky (https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby) je uvedeno věkové složení chovanců vždy k 31. 12. daného roku. Od roku 2013 až do roku 2023 nebyl vězněn žádný mladiství chovanec. Druhá otázka je tímto bezpředmětná. |
||
|
|||
Poskytnutí informace (znění) NGŘ č. 19/2023. |
|||
Sdělení konkrétních oborů, které poskytuje věznice Pardubice. A jaké jsou pro ni podmínky pro přijetí, zejména po zdravotní stránce. Žadatel má omezení D. Je-li možné upřesnit i jednotlivé zdravotní klasifikace A – F a jak se do nich zařazuje. |
|||
|
|||
Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky
|
|||
Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky
|
|||
Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky
|
|||
Poskytnutí informací o opatřeních týkajících se radikalizace a prevence radikalizace ve věznicích, vazebních věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence. V této oblasti jsem bohužel našla jen velmi obecné informace (relevantní ustanovení v zákonných a podzákonných právních předpisech; velmi obecné informace o systému SAIRO), proto budu moc vděčná za poskytnutí jakýchkoliv (jakkoliv stručných) informací v této oblasti: a) Existují interní předpisy/opatření, jejich účelem je prevence radikalizace ve věznicích? b) Existuje vstupní/průběžné hodnocení rizik radikalizace zejména u vězňů, kteří jsou podezřelí/jsou odsouzeni za teroristické/extremistické trestné činy? Jsou tito vězni odděleni od ostatních vězňů? c) Existují vzdělávací programy určené pro zaměstnance Vězeňské služby, zaměřené na otázku radikalizace vězňů? d) Existují deradikalizační a rehabilitační programy ve věznicích určené pro vězně, kteří jsou podezřelí/jsou odsouzeni za teroristické/extremistické trestné činy, jejichž účelem je usnadnění reintegrace těchto vězňů do společnosti? |
Vězeňská služba České republiky („Vězeňská služba“) využívá program SAIRO (Systém analytické identifikace radikalizovaných osob). Jelikož je tento program žadateli znám, povinný subjekt k němu neuvádí další podrobnosti. Vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby v oblasti extremismu a radikalizace má několik úrovní. Se základy se setkávají všichni zaměstnanci při vstupních kurzech (příslušníci i odborní zaměstnanci). Novinky v dané oblasti jsou představovány zaměstnancům každý rok v rámci služební a profesní přípravy. Zaměstnanci, kteří se tématu radikalizace věnují v rámci svých pracovních povinností (pověřené orgány a zaměstnanci oddělení výkonu trestu nebo vazby) absolvují speciální e-learningový vzdělávací kurz zakončený certifikátem. V oblasti odborného zacházení Vězeňská služba vězněné osoby s rizikem radikalizace rozlišuje podle výše a zaměření rizik (obecně), přičemž vedle jejich vzdělávání a zaměstnávání klade zvláštní důraz na odborné zacházení ve smyslu snižování kriminogenních rizik. K tomu vězněné osoby s rizikem radikalizace zapojuje především do skupinových (terapeutických) intervencí, které nemusí být nutně zaměřeny na téma radikalizace jako takové, ale týkají se širších terapeutických témat sebeuvědomění, sebehodnoty, emočního prožívání a násilí. Vězeňská služba vzhledem k nízkému počtu radikalizovaných vězněných osob nedisponuje samostatným obecným deradikalizačním programem a ani nedisponuje specializovanými oddíly pro radikalizované osoby. Ke každé radikalizované vězněné osobě se přistupuje individuálně a konkrétní opatření se nastavují dle obecných vnitřních předpisů, které upravují výkon trestu nebo výkon vazby. Vězeňská služba tedy nedisponuje speciálními vnitřními předpisy pro zacházení s radikalizovanými osobami. |
||
Poskytnutí nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky
|
|||
|
|||
Umožňovala Věznice Rýnovice od roku 2007 do současnosti doživotně odsouzeným vězňům realizaci tzv. intimních návštěv, tj. návštěv bez přímé bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby ve smyslu ustanovení § 19 odst. 5 zákona č . 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody? |
Návštěvy podle ustanovení § 19 odst. 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, jsou povolovány ředitelem věznice. I u doživotně odsouzených lze tento typ návštěvního kontaktu realizovat, pokud tomu nebrání uložená bezpečnostní opatření. Každá žádost prochází individuálním posouzením komise odborných zaměstnanců věznice, která poskytuje řediteli věznice doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Následně ředitel věznice rozhoduje o schválení či neschválení tohoto typu návštěvy, a to u všech vězněných osob, tedy i u doživotně odsouzených. Jelikož však nejsou tyto statistiky, a to nejen u doživotně odsouzených, vedeny, nelze sdělit, zda tato forma návštěvy byla u doživotně odsouzených v požadovaném období realizována. |
||
Byl již v letošním roce realizován nákup plynu pro Vězeňskou službu ČR? Pokud ano, jaká je průměrná cena Kč/MWh. |
V roce 2024 byl realizován nákup plynu. Průměrná cena je 2 477,14 Kč/MWh vč. DPH a zahrnuje regulované platby, stálý plat a další náklady. |
||
|
Ad 1. 36 Ad 2. 0 Ad 3. 0 Ad 4. 0 Ad 5. 106 916 Kč Ad 6. 18 500 Kč Ad 7. 0 Ad 8. Pouze náklady související s informováním organizačních jednotek Vězeňské služby České republiky a vytvořením interního systému pro sledování žádostí. S realizací žádostí nevznikly Vězeňské službě České republiky žádné náklady. |
||
|
|||
Podání informací v kolika případech byly v roce 2023 zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu spáchaného v ženské věznici:
|
|||
Podání informací v kolika případech byly v roce 2023 zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu spáchaného ve věznicích:
|
|||
|
|||
|
V období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 bylo o čtyřech žádostech rozhodnuto jejich odmítnutím:
V období od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 bylo o šesti žádostech rozhodnuto jejich odmítnutím:
Na základě § 11a zákona o svobodném přístupu k informacím nebyla v uvedeném období odmítnuta žádná žádost. |
||
Poskytnutí informací, dle InfZ, a to:
Zda tyto náklady jsou či byly vymáhány? Pokud ano, tak jakým způsobem a pod jakou spisovou značkou bylo vymáhací řízení vedeno? |
Z jediných dostupných údajů vedených Vězeňskou službou České republiky (většina dokumentů již prošla skartačním řízením v souladu se spisovým a skartačním plánem) vyplývá, že tato osoba hradila náklady výkonu trestu srážkou z pracovní odměny v souladu s vyhláškou č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, následovně:
To znamená, že osoba uhradila všechny předepsané náklady a současně žádné pohledávky v evidenci neměla. |
||
Bod 168 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci králové – pobočka v Pardubicích ze dne 13. února 2024 č. j. 13 To 352/2023 - 3305 uvádí, že „Z podnětu odvolání státního zástupce i obžalovaných proto odvolací soud zrušil i část rozsudku týkající se obžalovaných [identifikace obžalovaných podrobená anonymizaci] a trestní věc těchto obžalovaných postoupil [identifikace věznice podrobená anonymizaci] k projednání případného kázeňského přestupku. V souvislosti s výše citovaným rozsudkem tedy žádám o poskytnutí následujících informací:
|
Na základě rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2024, čj. 13To 352/2023-3305, byla dne 27. 02. 2024 věc postoupena k projednání a rozhodnutí do kázeňské pravomoci ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou. Jednalo se o pět příslušníků, kdy u třech bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru dle § 178 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodnuto o zastavení řízení dle § 188 písm. a) tohoto zákona; tato rozhodnutí aktuálně nabyla právní moci. U dvou příslušníků bylo v nedávné době zahájeno řízení ve věcech služebního poměru, které ještě nebylo ukončeno. Ve Věznice Světlá nad Sázavou se používají kamery na uniformách, kdy příslušníci zaznamenávají výkon služby Toto opatření nemá příčinnou souvislost s dotazovanou událostí, jelikož jde o opatření využívané v rámci všech vazebních věznic, věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence. Dále je upravována metodika k použití donucovacích prostředků, opět bez souvislosti s dotazovanou událostí. |
||
|
|||
Jaké stavební práce a kolika cel se týkající, byly provedeny ve Věznici Mírov, že se její kapacita zvýšila z 381 osob (20.12.2023, č. j. VS-262899-2/ČJ-2023-800040-INFZ) na 401 osob (31.5.2024, č. j. VS-121390-2/ČJ-2024-800040-INFZ) při stále shodných 4 m2/na osobu? |
V této souvislosti nebyly ve Věznici Mírov provedeny žádné stavební práce a žádných cel se nedotkly. |
||
Jaké jsou vnější rozměry v cm (šířka x výška x hloubka) standardních skříněk pro odsouzené ve zvýšené ostraze užívané na 10. oddílu Věznice Mírov. Jde o srovnávací doplnění k sdělení č. j. VS-128135-4/ČJ-2024-800040-INFZ). |
Vnější rozměry skříněk pro odsouzené ve zvýšené ostraze užívané na 10. oddílu Věznice Mírov jsou ke dni podání žádosti žadatele: šířka 61 cm, výška 64 cm a hloubka 46 cm. Standardizace skříněk pro uložení osobních věcí odsouzených není ohledně rozměrů legislativně zakotvena. |
||
Žádost o poskytnutí informace obsahovala následující požadavek (cit.): „Poskytnutí informací povinného, a sice sdělení publikované pod sp. zn. VS-146695-4/ČJ-2023-800040-INFZ“.
|
Povinný subjekt po posouzení žádosti o poskytnutí informace zaslal právnímu zástupci žadatele požadovaný dokument, jenž se týkal vyřízení předchozí žádosti žadatele o informace z roku 2023, a to sdělení (popř. i s citací příslušného NGŘ či jiného ustanovení), zdali se účastník občanskoprávního řízení, či jeho ustanovený obhájce, může sám o sobě domoci eskorty k soudnímu jednání, anebo je vždy nutná (určující) žádost příslušného soudu? (účastník řízení je odsouzeným ve zvýšené ostraze). Povinný subjekt ve své odpovědi z roku 2023 žadateli sdělil, že žadatel o provedení eskorty k soudnímu jednání musí jednak splňovat dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) až f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění. Účastník občanskoprávního řízení či jeho ustanovený obhájce se na základě vlastního rozhodnutí nemůže sám o sobě domoci eskorty k soudnímu jednání, neboť žádost o provedení eskorty k soudnímu jednání v daném případě spadá do gesce příslušného soudu.
|
||
1. Jaký je postup při udělování odměn (pochval) jednotlivým odsouzeným? 2. Na základě čeho se tyto odměny udělují? 3. Pokud je odsouzený pracovně zařazený, zhotovuje se na výkon jeho práce nějaký posud či hodnocení? 4. Kdo odměny (pochvaly) uděluje? 5. Pokud si řádně odsouzený plní veškeré své povinnosti plynoucí z vězeňského řádu a dále pak z jeho pracovních povinností, má nárok na udělení této odměny (pochvaly)? 6. Je získání odměny (pochvaly) vázáno na délku trestu odnětí svobody, resp. existují v tomto směru při získávání odměn (pochval) nějaká omezení, např. u odsouzeného, jehož délka výkonu trestu odnětí svobody je ve výši několika let nebo tato skutečnost na to nemá vliv? 7. Je nějaké omezení pro získávání odměn u odsouzeného za zvlášť závažný zločin, zločin či přečin nebo se jedná o jednotné podmínky pro získávání odměn (pochval) u všech odsouzených? 8. Je nějaké omezení pro získání odměny (pochvaly), pokud odsouzený vykonává souhrnný nebo úhrnný trest odnětí svobody či na získávání odměn (pochval) tato skutečnost nemá vliv?
|
K otázkám č. 1, č. 2 a č. 5 uvádíme, že problematiku odměn upravuje ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVTOS“), v němž je uvedeno: „Jestliže odsouzený svým chováním a jednáním nebo příkladným činem projevuje odpovědný přístup k plnění stanovených povinností a spolupracuje při naplňování účelu výkonu trestu, lze mu udělit odměnu“, a dále ustanovení § 56 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu (dále jen „ŘVTOS“), kde je uvedeno: „Při udělování odměn a ukládání trestů musí být respektovány pedagogické zásady, jejichž aplikace posiluje výchovný účinek udělené odměny nebo uloženého kázeňského trestu, a to zejména zásady individualizace, přiměřenosti, stupňování, důslednosti a spravedlivosti“. Na rozdíl od kázeňských trestů, u odměn žádný zákonný ani vnitřní předpis Vězeňské služby České republiky (dále jen „VS ČR“) neukládá, v jaké lhůtě a zda vůbec je dána povinnost od návrhu na udělení odměny do jejího udělení rozhodnout. Na udělení odměny tedy nevzniká odsouzenému právní nárok a je vždy na rozhodnutí zaměstnance VS ČR s kázeňskou pravomocí, zda návrh na udělení odměny zrealizuje a v jakém období. K otázce č. 3 uvádíme, že žádný zákonný ani vnitřní předpis VS ČR neupravuje povinnost zpracovávat „pracovní hodnocení“ odsouzeného zaměstnancem pracoviště. V rámci vyhodnocení plnění programu zacházení je pracovní morálka odsouzeného hodnocena odbornými zaměstnanci ve vězeňství (dále jen „POZ“) - vychovateli, a to na základě informací, které průběžně získávají během prováděných kontrol pracoviště, a dále na základě poznatků od pracovníků pracoviště. K otázce č. 4 uvádíme, že podle ustanovení § 51 odst. 1 ZVTOS vykonávají kázeňskou pravomoc nad odsouzenými generální ředitel VS ČR a ředitelé věznic. Jiní zaměstnanci VS ČR mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem VS ČR nebo s jeho souhlasem ředitelem věznice. Dalšími zaměstnanci VS ČR, kteří jsou zmocněni generálním ředitelem VS ČR k udělování odměn jsou: POZ - vychovatel, POZ - speciální pedagog a vedoucí oddělení výkonu trestu. K otázkám č. 6, č. 7 a č. 8 uvádíme, že žádný zákonný ani vnitřní předpis VS ČR nestanovuje omezení při udělování odměn, které by bylo vázané na délku trestu, jeho kvalifikaci a druh, či které by bylo vázané na druh trestného činu, resp. trestněprávní kvalifikaci skutku. |
||
Žádost o poskytnutí informací ve vztahu k institutu krátkodobého přerušení výkonu trestu odnětí svobody:
|
|
||
1. Přehled osob starších 80 let vykonávajících k 31. 12. 2023 trest odnětí svobody. 2. Podrobnější údaje k odsuzujícímu rozsudku osoby narozené roku 1938, jež k 31. 12. 2023 vykonávala trest odnětí svobody. |
1. Přehled osob starších 80 let vykonávajících k 31. 12. 2023 trest odnětí svobody 2. Odsouzený s rokem narození 1938 byl k 31. 12. 2023 ve výkonu trestu odnětí svobody z rozhodnutí Krajského soudu Ústí nad Labem, sp. zn.: 80T 14/2021.
|
||
Přehled odsouzených osob ve věkové kategorii 70 - nedovršených 75 let a ve věkové kategorii 75 - nedovršených 80 let věku vykonávající trest odnětí svobody k 31. 12. 2023 |
|||
1. Byl již v letošním roce realizován nákup plynu pro Vězeňskou službu ČR pro rok 2025? 2. Pokud ano, jaká je průměrná cena Kč/MWh? |
|
||
1. Jakým způsobem se nakupuje zemní plyn pro Vězeňskou službu České republiky? 2. Z jakého důvodu není možné zjistit průměrnou cenu plynu na rok 2025 dříve než v prosinci roku 2024, jak jste uvedli ve své předchozí odpovědi? |
Dne 13. března 2024 byl realizován nákup zemního plynu v rámci sdružených služeb pro Vězeňskou službu ČR. Ministerstvem spravedlnosti ČR byl vysoutěžen přes komoditní burzu centrální dodavatel pro VS ČR: Závěrkový list č. PL-20240313-3627-12 Dodavatel (prodávající): Pražská plynárenská, a. s. Způsob sjednání ceny: postupná fixace ceny - násobící koeficient Termín dodávky: 1. 1. 2025 – 31. 12. 2026 V roce 2024 bude sjednána s dodavatelem postupná fixace ceny ve dvou až dvanácti fixačních krocích pro kalendářní rok a následně bude vypočten tzv. „vážený“ průměr“. Nejpozději do 15. prosince 2024 obdrží Vězeňská služba ČR jednotkovou cenu za 1 MWh komodity pro celý rok 2025 - tyto podmínky jsou uvedeny v závěrkovém listu. Výsledná jednotková cena dodávky komodity plyn (cena za 1 MWh) za dodávku plynu v příslušném roce dodávky je pro příslušný rok dodávky plynu konečná, neměnná a závazná. |
||
Týdenní statistické hlášení |
|||
Kolik odsouzených pachatelů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby evidujete v letech 2020-2023 na území ČR? |
Údaje k trestným činům odsouzených osob lze nalézt na webových stránkách Vězeňské služby České republiky v sekci Informační servis --> Statistiky --> Statistické ročenky Vězeňské služby, kapitola 8.3., dostupné na: https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby. Dodáváme, že nejde o počty odsouzených osob, ale o četnost trestných činů vždy k 31.12. daného roku (trestné činy samostatně i v souběhu s jiným trestným činem, v aktuálně vykonávaném trestu odnětí svobody). Počty v průběhu roku, a ani kolika vězněných osob se trestný čin týká, statisticky nesledujeme.
|
||
Žádost o poskytnutí informace: "zda osoba Mgr. Martina Krumichová, advokát, měla nahlášen na den 1.6.2023 vstup do Vazební věznici Liberec?". |
Povinný subjekt k žádosti sděluje: Informace o předem nahlašovaných vstupech advokátů do Vazební věznice Liberec, se zpětně neevidují. Z toho důvodu nelze na dotaz odpovědět ano či ne. |
||
|
|
||
|
|
||
Žádost o sdělení, zda bývalý příslušník Věznice Heřmanice dovážel odsouzené osoby na pracoviště odsouzených společnosti ALTIN JM GROUP, s. r. o. ve Frýdku-Místku, či jinou formou s tou společností spolupracoval. |
Informace byla poskytnuta (zcela). Bývalý příslušník nedovážel odsouzené na pracoviště společnosti ALTIN JM GROUP s. r. o. ve Frýdku-Místku, ani jinou formou s touto společností nespolupracoval. |
||
Poskytnutí informace, a sice informace o eskortě na vyhlášení Nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 38/18, jenž byla provedena z Věznice Mírov (čas odjezdu, čas účasti a čas návratu do věznice) (Nezajímá mne jméno eskortovaného, jen mi jde potvrzení, že eskorta k Ústavnímu soudu proběhla a kdy. |
Povinný subjekt informacemi k eskortě na vyhlášení Nálezu Ústavního soudu České republiky spisové značky IV. ÚS 38/18 v neveřejném zasedání, jenž měla být podle žadatele z Věznice Mírov provedena, nedisponuje.
|
||
1) "Sdělení ceny současné kontroly rádia (ve smyslu ust. § 4/3 ŘVTOS) a televize (analogicky dle stejného ustanovení)". Měnily-li se v posledních letech ceny, tak prosím uvést i změny. 2) "Zdali jsou požadovány kontroly technických parametrů i u jiných elektrospotřebičů (a pokud ano, tak u jakých?)" 3) "Je-li tomu ve Věznici Valdice tak, pak z jakého ustanovení jakého předpisu se vychází? (ust. §4/4 ani ust. § 30 ŘVTOS o žádné "kontrole technických parametrů" nehovoří...)" |
1. Kontrolu radiopřijímače zajišťuje Věznice Valdice prostřednictvím soukromého subjektu a dle jeho aktuálního ceníku (od 1. 1. 2022) stojí tato kontrola 80,- Kč za jeden radiopřijímač. V předchozích cca 10 letech stála kontrola 70,- Kč. Kontrolu televizí zajišťuje Věznice Valdice prostřednictvím soukromého subjektu a její cena je dle jeho aktuálního ceníku (od 1. 1. 2022) 140,- Kč za jednu televizi. V předchozích cca 10 letech stála kontrola 120,- Kč. 2. Revizní kontrola je prováděna u všech elektrických spotřebičů s napájením 230V (rychlovarné konvice, ponorné ohřívače, prodlužovací kabely apod.). 3. čl. 24 Vnitřního řádu Věznice Valdice, vydaného v souladu s § 14 z. č. 169/1999 S., o výkonu trestu odnětí svobody, čl. 2, písm. a), b) Nařízení vedoucího Oddělení výkonu trestu Věznice Valdice č. 3/2013, ČSN 33 1500, ČSN 33 1600 ed. 2. |