Věznice Znojmo

ZNOJMO, 23. února 2024 (VS CR).  Dne 1. února 2024 byl ve Věznici Znojmo ukončen druhý cyklus intervenčního programu podpořeného z Norských fondů Pappa program. Jeho cílem je posílení vztahu s dítětem a tím zabránění recidivě.  Program je určen odsouzeným mužům a v českých věznicích se realizuje od roku 2022.  Znojemská věznice byla zařazena mezi 4 pilotní věznice České republiky, kde se tento pilotní projekt uskutečnil. Ve Znojmě byla první pilotáž zakončena 14. května 2023 dnem odsouzených otců s rodinou. Na realizaci pilotního projektu Pappa program se ve znojemské věznici podílí sociální pracovnice Mgr. Andrea Dvořáková a vychovatel Mgr. Marek Fousek, kteří pokračují jako lektoři i ve druhém cyklu.

V pilotním projektu, který byl zakončen loni, bylo ve Znojmě zařazeno 6 odsouzených mužů. S kolika odsouzeným jste pracovali během druhého cyklu? A za jakou trestnou činnost byli odsouzeni?

AD: „Do druhého pilotního projektu, který ve Věznici Znojmo začal počátkem listopadu 2023 se s ohledem na motivaci a daná kritéria zapojilo 6 odsouzených. Doporučená velikost skupiny je 4 až 8 uchazečů a dva lektoři. Při početnější skupině by bylo pro lektory velmi těžké věnovat všem účastníkům maximum „prostoru“ a sledovat co mezi nimi probíhá. Bylo by také o mnoho složitější vytvořit ve skupině dobrou atmosféru. Trestná činnost odsouzených není zohledňována pro přijetí vhodných kandidátů do programu. Trestná činnost je různorodá. Od majetkové trestné činnosti až po závažný trestný čin. Nejdůležitější kritériem účasti otce je nejlepší zájem dítěte.“

Před prvním cyklem Pappa programu jste absolvovali v Akademii norské vězeňské služby KRUS Lillestrom, školení, jak tento projekt realizovat v podmínkách Vězeňské služby České republiky. Proběhlo podobné školení před druhým cyklem, nebo jste vycházeli ze zkušeností z prvního běhu? 

MF: „Další školení v Norsku již neproběhlo. Vycházeli jsme nejen z vědomostí nabytých v Akademii KRUS, ale i ze zkušeností získaných v prvním běhu programu, který byl ve Věznici Znojmo realizován v minulém roce. Před započetím druhého cyklu jsme se sešli v Praze s garantkou Pappa programu v ČR Mgr. Šárkou Černou a s lektory z dalších tří pilotních věznic, kde jsme si předali poznatky a postřehy získané v prvním pilotním běhu. Přítomny byly i školitelky z Norska – Pia Solicki a Anne Natrud. Cílem kurzu v Norsku bylo vyškolit lektory, kteří by aplikovali získané zkušenosti na podmínky v českých věznicích. Oba cykly byly realizovány zatím formou pilotáže. Po vyhodnocení těchto pilotních programů by mělo dojít ke standardizaci Programu pro otce a jeho zavedení i do dalších věznic v ČR. Bude tedy třeba vyškolit ještě další lektory.“

Byl mezi odsouzenými zájem o účast v tomto programu?

 AD: „Před samotným zahájením absolvují zájemci o program s lektory motivační rozhovory, kde se vyhodnotí, zda a nakolik jsou motivování a zda splňují daná kritéria účasti. Důležitou roli hraje také seznámení odsouzených s přínosem programu jak pro ně samotné, tak i pro jejich děti. Díky Pappa programu bude vězněný otec vnímavější k potřebám svého dítěte a bude lépe chápat, jak ho jako otec může co nejlépe podporovat a jednat s ním. Vhledem k velikosti věznice a počtu pracujících odsouzených byl z řad odsouzených zájem o účast na programu. Někteří odsouzení se hlásili ještě dříve, než bylo vypsáno druhé kolo pilotního projektu.“

Probíhala i nějaká spolupráce s rodinami účastníků programu?

 MF: „Kontakt zejména s matkou dítěte je v některých případech nutný, neboť ta by měla vědět o otcově úmyslu nastoupit do Programu pro otce.  Matčin souhlas s jeho účastí není podmínkou pro zapojení se do programu, nicméně by o něm měla matka být informována. Spolupráce s rodinnými příslušníky probíhala zejména při přípravách tzv. „Dne s dítětem“. Den s dítětem je součástí Programu pro otce a zahrnuje setkání dětí se svými odsouzenými otci. Cílem je nejen odměnit účastníky programu za aktivní přístup, ale i posílit vztah mezi dítětem a uvězněným otcem. Odsouzení se podílí na plánování dne, vše je podřízeno potřebám dětí a veškeré plánované aktivity se musí přizpůsobit jejich věku. Spolupráce s rodinnými příslušníky spočívá například v plánování akce samotné, ve stanovení termínu, zajištění dopravy dětí a jejich potřeb apod.“

V loňském roce jste se účastnila konference k Pappa programu. Co bylo jejím cílem?

 AD: „Závěrem roku 2023 jsem měla možnost se zúčastnit s paní ředitelkou Věznice Znojmo, konference „Rodičovství za mřížemi“. Jednalo se o konferenci, která zahrnovala výsledky výzkumného projektu. Projekt kladl za cíl, jak ovlivňuje vězení rodiče a děti, jak dopadají rizika spojená s uvězněním rodiče na dítě, jeho budoucnost, sociální fungování a začleňování do běžného života společnosti. V této souvislosti se zde hovořilo také o Programu pro otce.“

K vězeňské službě jste přišel od policie, která je také ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Její úkoly jsou spíše represivní na rozdíl od vězeňské služby, která má za úkol dohlížet na zdárný výkon výkonu trestu a svým způsobem vychovávat. Jak jste přistoupil k Pappa programu Vy a co jste viděl jako jeho hlavní cíl?

 MF: „Mezi hlavní úkoly Policie ČR patří odhalovat trestné činy a jejich pachatele a tím chránit společnost před pácháním další trestné činnosti.  Já v tomto pokračuji i u vězeňské služby třeba právě realizací Programu pro otce, jehož cílem je upevnit vztah vězněného otce s jeho dítětem a rodinou. Odsouzený si musí uvědomit důsledky, které má výkon trestu na jeho dítě a rodinu. Jeho uvězněním často trpí více jeho rodina a děti než on sám. Pokud si toto uvědomí, je šance, že se do vězení už nebude chtít vrátit“.

Vězeňská služba má ve svých povinnostech během výkonu trestu odsouzených, realizovat celou řadu programů zacházení. V čem je Pappa program jiný?

 AD: „Ve věznicích probíhají resocializační programy pro odsouzené, které mají vliv na snížení rizika opakování trestného činu. Každý program má daná kritéria výběru cílové skupiny. Pappa program je program zaměřený pouze pro otce. Účelem je posílit u vězněných otců schopnost zvládat svou otcovskou roli, získat povědomí o potřebách dítěte, které se dostalo do situace způsobené uvěznění otce, získat náhled na vlastní trestnou činnost, zvýšit povědomí a jistotu otců v tom, co dítě potřebuje, informovat o tom, jaký význam pro vývoj dítěte má souhra mezi ním a rodičem. Děti vězněných někdy čelí řadě problémů, které musí zvládat samy, nebo s pečujícími osobami.“

Měli jste nějakou zpětnou vazbu od rodin odsouzených, kteří se Pappa programu zúčastnili?

 MF: „Ano měli. Nejčastěji zprostředkovaně od samotných odsouzených nebo i přímo od jejich rodinných příslušníků, např. při realizaci „Dne s dítětem“ nebo při návštěvě ve věznici. Program byl hodnocen velmi kladně. U některých odsouzených jsme zaznamenali velmi pozitivní vliv na „ochladlé“ rodinné vztahy. Někteří odsouzení našli znovu cestu ke svým dětem i rodinám a jejich vztahy se nadále rozvíjí. Jsou i tací, kterým se vztah rozpadl, ale alespoň kontakt s dítětem přetrval.“

V čem vidíte přínos Pappa programu do budoucna?

 MF: Jak již bylo řečeno, jeho přínos je hlavně ve snižování recidivy.

AD: Pokud existuje možnost, že by se, byť jen jeden jediný odsouzený díky Pappa programu polepšil, žil řádný život a již se nikdy nevrátil za mříže věznice, bude mít toto naše snažení smysl.

Bude Pappa program dál pokračovat?    

AD: „Pracuje se na standardizaci programu a rozšíření do více věznic.“

Děkuji za rozhovor a přeji vám oběma hodně pracovních úspěchů.