Věznice Znojmo

Není nám to jedno

„Život je rychlost, rychlost je adrenalin a adrenalin je sport.“ —  John Freedom

Říká se „s jídlem roste chuť“ a tak to bylo i u druhé virtuální výzvy Věznice Znojmo. Zatímco v té první, kterou jsme plnili v zimních měsících a vyzkoušeli si při běhání a chození kromě vytrvalosti i to, jak jsme otužilí, v té druhé výzvě, která vedla na rakouský Stuhleck jsme mohli přidat i jízdu na kole, koloběžce nebo kolečkových bruslích. Za vlídnějšího počasí a začínajícího jara se rozhodlo sportovat podstatně více družstev. Maximální denní limit, který se započítával, byl tentokrát 4 kilometry na osobu. Pokud se soutěžící rozhodl vyměnit sport po vlastních nohou za jízdu na sportovním nářadí s kolečky, přepočítávaly se kilometry následovně: 2 kilometry na bruslích nebo koloběžce se rovnal 1 kilometr běhu nebo chůze a 3 kilometry jízdy na kole znamenal 1 kilometr po svých bez pohonu. 60 závodníků se rozhodlo opět denně sportovat a souvislou aktivitou dosáhnout vrcholu hory. K těmto „povinným“ aktivitám se přidaly varianty dobrovolné a to chůze po schodech, dřepy, účast rodinných příslušníků nebo kamarádů, plnění výzvy s rodinnými mazlíčky a činnost velmi prospěšná, sbírání odpadků v přírodě.

A tak týmy s názvem Jeskyňky, Rychlí a Zběsilí, Utržený vagon, Blondies, Duo Phar Lap a další opět denně sportovaly a k tomu sběrem odpadků pomáhaly jarní přírodě. Během výzvy jsme posbírali 260 pytlů odpadků, a tak pomohli uklidit některé části Znojma a okolních obcí. Přeborníkem v úklidu bylo duo Blondies.

I tato sportovní akce potvrdila fakt, že přistupovat k životu s chutí a pozitivní energií je obrovská výhoda současné doby.

Ze Znojma na Stuhleck je to 201,2 kilometrů, takovou vzdálenost jsme zvládli od 19. dubna do 13. května ujít, uběhnou, ujet. Hora je 1782 metrů vysoká a právě tolik bylo potřeba udělat dřepů nebo vyjít schodů. Veškeré sportovní výkony se opět po splnění ihned zasílaly do společné skupiny v aplikaci WhatsAPP. A i pro tyto dobrovolné aktivity měli soutěžící dostatek energie a padaly rekordy v podobě stovek dřepů a tisíců vyjitých schodů. Zajímavé bylo také sledovat i vzájemné soupeření mezi jednotlivci, kteří se snažili k maximálním výkonům ve své vytrvalosti a rychlosti.  A tak pomyslná zlatá medaile za nerychlejší běh na 4 kilometry v čase 14:37 patří Karlu Fialovi, nejdelší běh v délce 31,01 kilometrů vyhrál Bedřich Čermák, nejdelší jízdu na bruslích v délce 42,52 kilometrů ujel Petr Švéda, s koloběžkou to nejlépe umí Monika Hrušková, která na ní bez přestávky ujela nejvíce kilometrů a to 30,2, přeborníkem v cyklistice je Vendula Kožíšková, která za asistence manžela, zvládla jednu odpolední vyjížďku v délce 141,5 kilometrů, nejdelší vycházku spolu absolvovali manželé Benkovi, když se prošli 18,7 kilometrů a nejrychleji ujel na kole 12 kilometrů Lukáš Čerstvý a to v čase 20,36 minut.  Prostě chuť se aktivně hýbat a stále zavřená sportoviště udělaly své. Škoda jen, že jsme nedoplnili ještě jednu informaci a to zda u soutěžících došlo i k úbytku váhy, protože denní intenzivní sportování již od měsíce února, kdy jsme plnili první virtuální výzvu, nám kromě dobré nálady a pevného zdraví určitě ubralo i nějaké to kilo. 

Finále výzvy bylo v pátek 14. května a „startovní výstřel“ padl ve 4.30. Téměř všichni účastníci byli v tuto ranní hodinu na startovní čáře a tentokrát opravdu rozhodovalo to, kdo bude jak rychlý a odešle splnění zbývajících kilometrů do skupiny. A tak se vítězem druhé virtuální výzvy věznice stalo duo Jižní vítr, ve kterém závodili Martin Tkadlec a Lukáš Čerstvý, na druhém místě skončil tým Mokří Banditi kolegů Petra Čermáka a Martina Náplavy a třetí místo obsadili Rychlí a Zběsilí s Lukášem Bláhou a Františkem Zdubou. Nejlépe umístěný ženský tým byl na celkovém šestém místě, byli to TurboŠneci ve složení Petra Novotná a Monika Hrušková a nejlepší smíšená dvojice ve složení Vlasta Drunecká a Tomáš Fráňa skončila v celkovém konečném pořadí těsně pod stupni vítězů.    

Skuteční vítězové ale byli všichni, kdo s radostí, obrovskou chutí a urputným nasazením překonávali sami sebe a za každého počasí našli chvilku zasportovat si, vyhecovat členy rodiny nebo kamarády a zpříjemnit volné chvíle i svým čtyřnohým miláčkům hezkou vycházkou.

Teď už budeme zase sportovat bez denních limitů, ale opět s radostí a s blížícím se létem i za hezkého počasí. A ze zvyku určitě dobrovolně opět uklidíme nějakou tu pohozenou plechovku od piva nebo láhev od limonády s pocitem, že nejme lhostejní k místu, kde žijeme. Prostě NENÍ NÁM TO JEDNO!

luk