Věznice Znojmo

Na předhradí znojemského hradu, dnešní ulice Přemyslovců, vznikl v první polovině 13. století klášter minoritů. Rok, kdy byl přesně založen není znám. V roce 1820 dalo moravské gubernium příkaz provinčnímu stavebnímu ředitelství, aby vypracovalo plán na přestavbu objektu kláštera františkánů na věznici. Podle doložených historických pramenů se ví, že minorité přišli do Znojma před rokem 1239. Podle klášterní tradice král Přemysl Otakar II konvent rozšířil a v jeho těsné blízkosti založil klášter klarisek. V minoritském klášteře bylo v roce 1279 uloženo tělo krále Přemysla Otakara II. a zůstalo zde až do roku 1296, kdy byla zrušena klatba nad jeho ostatky, které mohly být pak převezeny do Prahy. Klášter klarisek stál pod přímou ochranou českých panovníků a z toho mu plynula řada výsad, např. v roce 1320 dostává podací právo ke kostelu sv. Michala a ke kapli sv. Kateřiny. Při velkém požáru, který v roce 1494 poškodil kostel i oba kláštery U matky Boží, shořel také archiv kláštera klarisek. Proto král Vladislav obnovil klariskám na jejich žádost, v roce 1497, všechna darování a výsady, které kdysi od jeho předchůdců obdržely. Další dva požáry v letech 1584 a 1594 způsobily řadu škod. O opravu budov se postaralo město Znojmo. Dne 22. května 1782 se dostavila do kláštera klarisek císařská komise, vedená Janem Hausperským, a představené a všem řeholnicím oznámila císařský dekret o zrušení kláštera a projednala s nimi přejímání majetku. Likvidace kláštera trvala do 18.6.1782. O dva roky později, 21. srpna 1784, byla zahájena likvidace kláštera františkánů. Po odchodu františkánů byl kostel odsvěcen a veškerý majetek kláštera připadl náboženskému fondu moravskoslezského gubernia. Během napoleonských válek po bitvě u Wagramu bylo koncem roku 1809 Znojmo okupováno francouzským vojskem a 5 městských objektů bylo použito na vojenský špitál. Jedním z těchto objektů byl i bývalý klášter klarisek. Podle dochovaných popisů byly budovy kláštera počátkem 19. století ve velmi špatném stavu. Ani v následujících letech nenašly budovy kupce, který by je uvedl do obyvatelného stavu. V roce 1820 dalo moravské gubernium příkaz provinčnímu stavebnímu ředitelství, aby vypracovalo plán na přestavbu objektu kláštera františkánů na věznici. K plánu je připojen popis, který určuje funkci jednotlivých prostor a místností navrhované přestavby. Například v přízemí se nacházela kuchyně, spíže, obydlí strážného, městské vězení, ženské pracovní místnosti, mužská pracovní místnost, prostor na ukládání nádobí, komora na zásoby, depositář, kaple, vězení pro těžké vězně, záchody, prádelna, koupelna. V 1. patře pak bylo vězení pro těžké zločince, špitál pro těžce nemocné ženy, kuchyně, špitál pro lehce nemocné ženy, špitál pro těžce nemocné muže, obydlí vězeňského strážce, vězení pro odsouzené ženy, kancelář, místnost pro výslechy. Přestavba na věznici nebyla provedena podle plánu z roku 1820, ale podle návrhu provinčního stavebního ředitelství z roku 1825, které na příkaz gubernia vypracovalo další plán na přestavbu bývalého františkánského kláštera na věznici. Stavební ředitelství poslalo guberniu na jeho žádost 3 plány na navrhovanou přestavbu a rozpočet na její provedení na částku 22 417 zlatých. Podle plánu se mělo v objektu umístit 71 vězňů, měly zde být prostory pro 30-35 nemocných obojího pohlaví, prostor pro 15 ženských a 18 mužských odsouzených, vězení pro 16 těžkých zločinců, 1 městské vězení, místnost pro výslechy, místnosti pro archiv a kancelář, prostor pro skladiště, kaple, kuchyňské prostory a další místnosti nutné pro provoz věznice. Plán přestavby byl proveden podle dvorského dekretu z 1.7.1825, aby byl objekt podle rozhodnutí gubernia prodán v dražbě. Dražba se konala 1.8.1827 licitační formou a nejvyšší nabídku podal vězeňský fond, který budovy získal za částku 1 100 zlatých. Adaptovaná věznice sloužila okresnímu a krajskému soudu a posléze byly její prostory upraveny jako obydlí sociálně slabým vrstvám znojemského obyvatelstva. Po druhé světové válce připadl tento objekt dnešnímu Jihomoravskému muzeu a bylo započato s jeho úpravami Podle „Studie využití a architektonických úprav Minoritského kláštera ve Znojmě“ zpracovala luk