Vězeňská služba České republiky poskytuje vězněným osobám duchovní službu v souladu s § 20 zákona č. 169/1999 Sb. a v souladu s dalšími vnitřními předpisy Vězeňské služby České republiky. Do věznice vstupují duchovní uvedení v aktuálním seznamu a to na základě povolení ředitele věznice po předchozím souhlasu hlavního kaplana Vězeňské služby České republiky.
Ve Věznici Všehrdy působí od roku 2018 stálý kaplan. Věznice Všehrdy má k výkonu duchovenské péče kapli v prostorách oddělení výkonu trestu odnětí svobody.
Hlavní těžiště pomoci duchovních spočívá hlavně v morálním doprovázení odsouzených věřících i nevěřících. Tyto služby jsou realizovány jednotlivými duchovními tak, aby napomáhali odsouzeným k opětovnému začlenění do občanského života. Do Věznice Všehrdy docházejí za odsouzenými zástupci těchto církví:
- Římskokatolické církve a Řeckokatolické církve
O duchovní oblast projevuje pravidelný zájem cca 20-50 vězňů. Odsouzení, kteří dochází do kaple, si zpravidla domluví s duchovním termín příští návštěvy. Ostatní odsouzení jsou o přítomnosti duchovních vyrozuměni. Případné žádosti o biblické korespondenční studium zprostředkovává příslušný duchovní. Studijní odbornou literaturu s náboženskou a sociální tématikou si mohou odsouzení půjčovat ve vězeňské knihovně v souladu s provozním řádem knihovny.
Individuální rozhovory s odsouzenými se konají v kapli věznice (docházející duchovní mají v případě potřeby k dispozici i další místnosti, jestliže jich přijde do věznice více duchovních najednou). Zvláštní důraz je věnován duchovní péči o mladistvé, mladé vězně i další věkové kategorie odsouzených. Duchovní se snaží pracovat s vězni ve skupině, formou besed, společné četby církevních textů, přednášek aj. Zpověď se uskutečňuje podle konkrétní potřeby individuální formou. Taktéž je možnost zúčastňovat se katolické mše svaté (bohoslužby) po domluvě s místním kaplanem.
Poskytování duchovní služby v jazyce, kterému vězni z jiných zemí rozumí, činí v některých případech potíže. Pověření duchovní VDP, kteří působí ve věznici, však většinou ovládají některé cizí jazyky (např. ruštinu, angličtinu), což výrazně snižuje jazykové bariéry. Mimo to duchovní využívají nonverbální komunikaci s klienty, protože chápou složitou situaci ve vězeňském prostředí, která pro cizince vyplývá z neznalosti jazyka. Snaží se s nimi také komunikovat v češtině a učit je. Pokud se setkají s přímým a skutečně důvodným přáním vězně komunikovat v jazyce, kterému rozumí, jsou připraveni zprostředkovat rozhovor s duchovním stejného jazyka nebo účast tlumočníka.