Věznice Všehrdy

Středeční podvečer a večer strávili čtyři odsouzení v doprovodu dvou odborných zaměstnanců v ústeckém Činoheráku. Jeden z odsouzených se věnuje autorskému psaní a do literární části soutěže poslal jednu povídku. Další se ve volném čase ve věznici realizuje ve výtvarné metodě string art, což je vytváření obrazů vyvazováním nitek na hřebíčky. A dva odsouzení přispěli k příjemné atmosféře hrou na kytaru a klávesy. Měli připravené tři skladby a jednu další zaimprovizovali.

Další zastoupení ve výtvarné části měly Všehrdy v podobě odsouzeného z vysokého stupně zabezpečení tvořícího pod přezdívkou eMeš. Do soutěže přihlásil své tři grafitové kresby. Jejich společným motivem byla naděje. Sám se z důvodu svého vnitřního zařazení ve věznici vernisáže zúčastnit nemohl. Nad Vírou, Nadějí a Modlitbou, jak své obrazy nazval, strávil celkem 28 hodin. To není málo a jak přítomným na vernisáži vysvětlila speciální pedagožka Jiřina Vopatová. „…Tvořit ve vězení není vůbec lehké. Je na to málo času a také se může stát, že rozpracované nebo i hotové dílo autorovi někdo ukradne pro své blízké nebo úmyslně zničí.“ Autorem olejomalby Vítězství je pak odsouzený, který byl před pár dny propuštěn na svobodu.

Večerem provázel Jan Frank, vedoucí sdružení Za branou, a participovalo na něm i Činoherní studio – herci přečetli dvě vítězné povídky. Občanské sdružení Za branou se ve své sociální práci zaměřuje na rodiny vězňů, protože i oni jsou oběti uvěznění svého rodinného příslušníka. Soutěžní přehlídka vězeňské tvorby je dle jeho slov takovou třešničkou na dortu jejich činnosti. Odsouzení pak i skrze psaní mohou získat tolik potřebnou sebereflexi a uvědomit si, co vše napáchali svou trestnou činností nejen přímým obětem, ale i svým rodinám a blízkým. Akce se zúčastnili i někteří bývalí vězni nejen ze Všehrd, ale například ze Světlé nad Sázavou, Plzně i Mírova. Všichni si našli práci a snaží se žít normální život.

var