Program zacházení je základní forma cílevědomého a komplexního působení na odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody, zejména slouží k jejich vedení k přijetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin a naplňování účelu trestu.
Zpracovává se na základě komplexní zprávy o odsouzeném s ohledem na délku trestu, charakteristiku osobnosti a příčiny trestné činnosti v průběhu jeho pobytu na nástupním oddílu. Obsahuje konkrétně formulovaný cíl působení na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným směřující k dosažení cíle a způsob a četnost hodnocení. Pravidelnou součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnávání odsouzeného, jeho účasti na pracovní terapii, vzdělávání anebo jiné náhradní činnosti, směřující k vytvoření předpokladů pro jeho samostatný způsob života.
Program zacházení s odsouzenými se člení dle § 36 vyhlášky MS č. 345/1999 na pracovní aktivity, vzdělávací aktivity, speciální výchovné aktivity, zájmové aktivity, oblast utváření vnějších vztahů. S jednotlivými odsouzenými jej sestavuje speciální pedagog, který je zároveň garantem jejich odborné úrovně, a to včetně potřebných aktualizací programu zacházení v průběhu výkonu trestu. Na základě doporučení komise jej pak schvaluje ředitel věznice nebo jeho zástupce. Úspěšnost plnění programu zacházení v oblasti cílů, jednotlivých aktivit, pořádku a kázně se vyhodnocuje v pravidelných intervalech, a to zpravidla: jednou za tři měsíce ve věznici s ostrahou; jednou za šest měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou a jednou za dva měsíce ve výstupních oddílech obou typů věznic.
Dnem 1. 3. 2015 vstoupila v platnost rozsáhlá novela Řádu o výkonu trestu odnětí svobody. V ní mimo jiné došlo i k redefinici základních principů pro tvorbu programů zacházení odsouzených. V § 36 odst. 1 je stanoveno, že věznice na základě komplexní zprávy zvolí program zacházení, který pro odsouzeného považuje za vhodný. Přitom sleduje zejména minimalizaci identifikovaných rizik, která měla nebo mají souvislost s trestnou činností, popřípadě mohou mít vliv na páchání trestné činnosti v budoucnu. Základní členění aktivit programu zacházení dle § 36 odst. 2 ŘVTOS zůstalo nezměněno. Došlo však k dílčím změnám v popisu jednotlivých druhů aktivit, největší změny pak doznalo ustanovení § 36 odst. 5 ŘVTOS (speciálně výchovné aktivity), kde je nově kladen důraz i na oblast příčin a důsledků páchání trestné činnosti či na rizika a kriminogenní potřeby.
Novela dále v §36a zavádí dělení typů programů zacházení dle míry rizik (program minimálního zacházení, program standardního zacházení, program speciálního zacházení, program výstupního zacházení). Pokud si odsouzený nezvolí některou z navržených alternativ programu zacházení, je mu stanoven minimální program zacházení. Jeho základ tvoří pracovní aktivity odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného. Naplnění cíle programu zacházení jednotlivého odsouzeného se hodnotí v pravidelných termínech. Při hodnocení se program zacházení aktualizuje v souladu s vývojem osobnosti odsouzeného a změnami v jeho chování a jednání. Hodnocení úspěšnosti plnění programu zacházení vyhodnocují vychovatelé s odsouzenými, kteří se na aktualizaci programu zacházení aktivně podílí.
Oblast pracovních aktivit – jedná se zejména o vykonávání činností, nezbytných k zajištění chodu věznice (úklidové práce, brigádnická činnost, atd.).
Oblast vzdělávací probíhá zejména v rámci školského vzdělávacího střediska, a to tzv. formální – možnost doplnění si základního vzdělání i vyučení se ve tříletém učebním oboru obrábění kovů a dále formou speciálních aktivit prováděných na ubytovnách odsouzených, tedy tzv. neformální (kroužky cizích jazyků – anglického, německého, španělského a francouzského, kurzy výchovy k občanství, sociálně právní poradenství, kurzy drogové problematiky, vědomostní soutěže, kvizy, besedy k vybraným tématům aj.).
Mezi speciálně výchovné aktivity lze zařadit právní a sociální minimum, etiketa, výcvik sociálních dovedností apod. Mezi zájmové aktivity pak šachy, stolní tenis, společenské hry, či hudební nebo akvaristický kroužek. V oblasti utváření vnějších vztahů je kladen důraz na udržení sociálního zázemí, kontakt s rodinou a pomoc při ukončení výkonu trestu. Mimo výše uvedených aktivit mají odsouzení možnost navštěvovat oddílovou knihovnu, v čase stanoveném týdenním plánem pedagoga mohou také sledovat televizní pořady a filmy vybrané pedagogem.
