Věznice Valdice

Do svářečského kurzu se zapojilo celkem dvanáct odsouzených. Vybraní muži byli rozděleni po čtyřech na tři pracoviště, kde se pokoušeli zvládnout všechny dostupné svářečské metody: 111 – ruční obloukové svařování obalenou elektrodou, 135 –  obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu (MAG) a 311 – svařování kyslíko–acetylenovým plamenem. Noví držitelé státního svářečského průkazu tak absolvovali ve dvaceti dnech celkem 180 vyučovacích hodin i závěrečné zkoušky, opět pod vedením zkušebního komisaře Jaroslava Doležala ze svářecí společnosti Česká Třebová, který ocenil připravenost valdických svářečů. „Byl jsem nyní na zkouškách ve škole v Pardubicích, ale zde předvedené sváry jsou souměrnější a kvalitnější. Jezdím sem rád, tady to ti chlapi totiž umí. Je vidět, že mají výborného učitele,“ pochválil komisař během zkoušek předvedenou dovednost. Jan Palička dodává: „Nejdůležitější je chtít. Když to člověk neumí, naučím ho to, ale když nechce, není mu pomoci.“

Devětapadesátiletý Dan z valdické zámečnické dílny absolvoval v loňském roce kurzy obloukového svařování a letos si k tomu přidal i plyn. „Svářečák využiji jak v trestu, tak i venku a je to určitá motivace a záruka pro spořádaný život,“ svěřil se Dan, který v civilním životě pracoval jako automechanik, ale věnoval se i stavařině jako klempíř na střechách. I jeho kolega z dílny František byl rád, že si mohl „svářečinu“ připomenout. „Venku jsem vedl firmu a stále bylo potřeba něco svařit. Svářečský průkaz jsem měl, ale protože jsem v trestu deset let, propadl a teď jsem všechno oprášil,“ zavzpomínal sedmapadesátiletý odsouzený. 

Kromě této základní nabídky svářečského kurzu se v závěru loňského roku uskutečnil v prostorách ŠVS i týdenní zaškolovací svářecí kurz metodou 135 – obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu (MAG). „V žádném případě nejsme konkurencí zdejší vyhlášených svářečských kurzů zakončených vydáním státních svářecích průkazů, ale jsme jinou možností ke zvýšení profesních dovedností odsouzených s jiným zdrojem finančních prostředků. Absolventi kurzu Zaškolený svářecí pracovník mohou oficiálně svářet jako držitelé svářečských průkazů, ale s určitým omezením. Mohou provádět jen krátké sváry na materiálu bez tepelného zpracování, což pro běžnou práci stačí. Omezena je i platnost certifikátu, a to dva roky. Ve třetím a čtvrtém roce je pak možné požádat o obnovu,“ komentoval Pavel Procházka z neziskové organizace VOLONTÉ CZECH, o.p.s., která pilotní projekt, financovaný z Evropské unie (EU) provedla.