Věznice Valdice

„Více než tři stovky kurzantů prošli od r. 1984 celkem 46 kurzy. Z toho jsem pro nezájem vyřadil jen dva,“ bilancoval úspěšnost svářečský mistr Jan Palička, bývalý šéf údržby ve Věznici Valdice a odborník v oboru, který si umí se vším poradit.

Svářečský kurz úspěšně zvládl i padesátiletý Petr, který začátkem listopadu přijel  s dvaatřicetiletým Tomášem z Vazební věznice Ruzyně. „Jen jsem vešel do dílen, tak jsem byl pozitivně překvapený. I když mám „odslouženo“ dvacet let a viděl jsem toho hodně, tak tady musím vyzdvihnout vybavení školáku,“ pochvaloval své dočasné působiště zkušenější z dvojice a doplnil, že svářečský kurz využije nejen v trestu, ale i venku: „V Ruzyni pracuji na údržbě a tam od nás vyžadují oficiální zkoušky. Normálně se živím v autodopravě, a tam je velice často třeba něco svařit. Takže teď už budu profesionál,“ vysvětlil. Tomáš byl také mile zaskočený: „Nikdy mě nenapadlo, že někde ve věznici může něco takového fungovat. Zde skutečně nic nechybí,“ svěřil se nadšený umělecký kovář a zámečník. „Svářečák potřebuji k práci v údržbě v Ruzyni a navíc ho uplatním i v civilním životě. V oborech jsem vyučený i s maturitou. Nemám dlouhý trest, a tak až mě propustí, nebudu muset ani svářečák obnovovat. V kovařině jsem vyráběl užitné věci jako jsou ploty, brány, postele a podobně, takže se bude hodit,“ reagoval na dotaz zručný Tomáš, podle kterého je kurz navíc smysluplným využitím času.

Maximálně spokojeni s kurzem jsou i Dan a jeho parťák Marian z valdické zámečnické dílny. Osmapadesátiletý Dan byl v civilním životě automechanik, ale věnoval se i stavařině jako klempíř na střechách. „Kurz využiju, takže jsem za to velice vděčný. Slouží i jako určitá motivace právě pro život venku,“ míní zkušený Dan a ocenil, že nejde o levnou záležitost. Marian má z venku šestiletou praxi v obsluze CNC strojů. „Nečekal bych to zde. V porovnání třeba s Pardubicemi jsou Valdice nadstandardně vybavené,“ zhodnotil.

Neodmyslitelnou součástí kurzů je mistr Jan Palička, který ve Valdicích pracoval ještě před sametovou revolucí. Bez jeho rad a pomoci by z kurzantů nebyli svářeči. „Kurzy vedu již desítky let. Dříve to bylo společně s panem Jírou, ale ten již nežije, takže teď je řada na mě,“ prozradil s úsměvem třiasedmdesátiletý vitální muž s hustou kšticí. Pod rukama mu prošlo již 330 kurzantů. „Vedu si přesnou evidenci a za celou dobu jsem vyřadil jen dva kurzanty pro nezájem a další čtyři nedokončili z jiných důvodů. Jinak všichni mají zájem i když to někteří berou jako vyplnění času ve vězení. Víte, nejdůležitější je chtít. Když to člověk neumí, naučím ho to, ale když nechce, není mu pomoci,“ prozradil tajemství úspěchu mistr a slíbil, že pokud mu bude zdraví přát, kurzy povede i do budoucna. 

Mistrova slova potvrdili i letošní kurzanti, kteří si jeho přístupu a zkušeností velice cení a váží. „Je to prostě ještě ta stará, poctivá a pracovitá generace. Navíc skutečný fachman, a i když to neumíte, ale chcete, naučí vás to,“ shodli se úspěšní absolventi.