Věznice Pardubice

Základní specifickou podmínkou bylo vytvoření vhodných podmínek a stanovení pravidel, za kterých je možné zachovávat ticho a povinnost mlčení po celou dobu trvání projektu, zajistit pobyt v tichu a o samotě bez kontaktu např. se sdělovacími prostředky. Pilotní projekt není náboženský, nýbrž spirituální, otevřený pro všechny zájemce bez ohledu na vyznání či přesvědčení.

Celkem na 8 dní bylo 7 vybraných odsouzených přemístěno do Věznice Pardubice.  Od rána od 6 hodin, tedy od budíčku až do večerky, která byla ve 20,45 hod., měli odsouzení o program postaráno. Každodenní součástí byla meditace, vlastní reflexe, osobní pohovory, bohoslužba a další činnosti. Během dne se pak individuálně setkávali s hlavní lektorkou, měli společný oběd a společnou reflexi dne. Základem byla povinnost mlčení po celou dobu trvání projektu, samozřejmě při zachování všech zákonných práv účastníků. Vedoucí lektorka na základě psychospirituální terapie vedla účastníky k vnitřní sebereflexi ve vztahu k jejich trestné minulosti, k hledání příčin. Individuálně probíraná témata se týkala např. sebepřijetí, sebepoznání, sebereflexe, oblasti motivační, utváření postojů a vztahů.

„Uvědomil jsem si, že zlo působí jen zlo. Pácháním zla nemůžu nic udělat ani nic vytvořit.“ říká jeden z odsouzených a další dodává: „Myslím dopředu a snažím se myslet pozitivně. Každý člověk potřebuje člověka. K sobě i jiným musím přistupovat jinak.“

Na závěrečném vyhodnocení generální ředitel kladně ohodnotil pilotní projekt a popřál odsouzeným, aby jejich sebepoznání a sebeuvědomění, které napomohlo ke stanovení nových cílů v životě, bylo bez trestné činnosti.                                                                         zuj