Věznice Pardubice

Akce Krajského vojenského velitelství v Pardubicích pod heslem „Jeden za všechny a všichni za jednoho“ probíhala v Sezemicích v areálu Mlynářka. Žáci se stali součástí roty „Nazdar“, která se svými 250 československými vojáky bojovala v květnu 1915 u Arrasu ve Francii. Cílem bylo dobytí vyvýšené kóty, kdy se dostali pod těžkou palbu kulometů. Při čtyřkilometrovém běhu řešili šifry, plnili úkoly, překonávali překážky, zjišťovali limity své fyzické odolnosti. Svoji zdatnost, součinnost a spolupráci si vyzkoušeli hned při prvním úkolu, který zabezpečovala vězeňská služba. Potrubní pošta nebyl jednoduchý úkol, což si vyzkoušeli i někteří dospělí.

Volný čas využili účastníci k prohlídce výstroje a výzbroje příslušníků, vyzkoušeli si poutání či předvádění, bylo jim zodpovězeno plno dotazů na práci ve vězeňské službě, zejména pak k mladistvým a výkonu trestního opatření odnětí svobody, k drogově závislým. Přišly se podívat i děti z mateřské školky, které šly do parku na vycházku. Paní učitelka se chtěla nechat spoutat, byla jí tedy přiložena pouta a předváděcí řetízky. Děti hned začaly za paní učitelku bojovat. „Paní učitelka je hodná, tu nám neberte, ta do věznice nepatří, tam patří ty loupežníci.“ Dětem pak udělala velkou radost prohlídka eskortního vozidla, poseděly v autě za mřížemi nebo si vyzkoušely helmu. I s dětmi z mateřské školy se rozvinula velká debata na téma lhaní, krádeže, ale hlavně loupežníci.     zuj