Věznice Ostrov

OSTROV 21. prosince 2018 (VS ČR) V rámci oslav „Dne českého vězeňství“ Byla v nově zrekonstruovaném vstupním vestibulu do administrativní budovy věznice odhalena pamětní deska k uctění památky všech vlastenců, kteří bojovali za vlast a svobodu a byli vězněni v jáchymovských lágrech. Tuto pamětní desku společně odhalili ředitel věznice plk. Ing. Pavel Zange a předsedkyně karlovarské pobočky Konfederace politických vězňů Vlasta Preislerová.

Největší zásluhu na instalaci pamětní desky má Ing. Václav Šrámek, předseda Československé obce legionářské - jednota Karlovy Vary a člen Českého svazu bojovníků za svobodu, který byl otcem myšlenky odhalení pamětní desky právě ve Věznici Ostrov. Vlastnímu odhalení pamětní desky nemohl být tento výjimečný člověk, držitel ocenění „Osobnost Karlovarského kraje“ pro rok 2018, s ohledem na vážné onemocnění, osobně přítomen. Tento veliký bojovník, plný temperamentu, odvahy a sil, bohužel dne 24. prosince 2018 přes veškerou snahu lékařů, lásku a péči nakonec svůj poslední boj se zákeřnou nemocí prohrál. V úctyhodných 91 letech nás navždy opustil výjimečný člověk, odbojář, který po celý svůj život s maximálním nasazením pracoval na tvorbě odkazu československých legionářů budoucím generacím. Čest jeho památce.

Václav Šrámek se narodil 25. července 1927 českým rodičům v chorvatském Záhřebu. Rodina Šrámkových náležela k aktivní krajanské komunitě v tehdejší Jugoslávii, kterou sdružoval Československý svaz. Dospívající Václav a jeho bratr chodili do skautské organizace. Od roku 1939 do roku 1941 spolu s dalšími Čechy pomáhali tisícům běženců z bývalého Československa dostat se dále do cizineckých legií. Zajišťovali jim také ubytování a stravu. Během okupace Jugoslávie se zapojili do odboje napojeného na I. československou brigádu Jana Žižky z Trocnova. Pamětníkův otec v roce 1941 před okupací Jugoslávie zničil archiv Českého národního domu v Záhřebu. Později, v roce 1944, působil Václav Šrámek zejména jako kurýr pro Brigádu národní obrany v Záhřebu. V roce 1946 se rodina vrátila do Československa a usadila se na Karlovarsku. Pamětník se stal členem komunistické strany, ale v roce 1968 z důvodu nesouhlasu se sovětskou okupací ho ze strany vyloučili. Od roku 1989 shromažďoval a publikoval materiály o tzv. balkánské stezce, na jejímž fungování se sám za války podílel. Zároveň byl činný v Českém svazu bojovníků za svobodu a zabýval se historií Karlovarského kraje.