Věznice Odolov

Dostat se do vězení může a nemusí být jednoduché. Odsouzení o tom ví své. Když však chcete jen nahlédnout, coby bezúhonný občan, do prostředí za mřížemi, musí pro to být zvláštní důvod. Věznice je povinna především respektovat svá vnitřní pravidla bezpečnosti, a proto povoluje exkurze do svých prostor jen za určitých podmínek. Studenti Gymnázia a střední odborné školy sociální péče v Hostinném v Hostinném tuto příležitost dostali a v doprovodu svých pedagožek navštívili Věznici Odolov. A jaké byly jejich dojmy? Jedna ze studentek napsala: „Nejzajímavější exkurze, na které jsem zatím byla. Jsem moc ráda, že jsem se do tohoto zařízení mohla podívat, do této doby jsem o životě ve vězení neměla zcela ucelenou představu. Měla jsem tam lehce stísněný pocit, byla jsem ráda, když jsem vyšla ven a mohla se nadechnout čerstvého vzduchu. Nejvíc mě vyděsila “díra” (oddělení výkonu kázeňských trestů, pozn. autora) a s ní i malý venkovní prostor na procházení se. Černé stěny se všemi nápisy - ty bych si chtěla nafotit. Na druhou stranu nejmileji mě překvapila dílna na výrobu a opravu hudebních nástrojů, to byla nádhera, doufám, že ji tam udrží a že i přes lenost “dnešních” vězňů nezanikne.“ Student Honza se na svou návštěvu za zdmi ohlíží takto: „Odolovská věznice na mě působila jako jeden jiný svět. Jako kdyby nepatřila do toho našeho světa. I když jsem věděl, že se jedná o věznici s ostrahou, měl jsem představu, že to tam je režimově mnohem přísnější. Ostatně po seznámení se zdejším životem mi to přišlo ještě dost volné. Vězni nejsou ubytováni v celách, jak jsem si myslel dříve. Podle mě je režim v odolovské věznici snesitelný, pokud se člověk chová, jak by měl.“ Naproti tomu Martině to tak lehké nepřipadalo: „V pátek jsme se školou navštívili Věznici Odolov. Exkurze byla zajímavá a dozvěděli jsme se, jak to probíhá za zdmi věznice. Procházením se po věznici mě mrazilo, bylo to něco nového a na tuto exkurzi nezapomenu, mám na co vzpomínat. Do vězení bych se nikdy dostat nechtěla už jen z toho principu, že člověk není svobodný, ale zavřený za zdmi jako pes.“ Zasvěceného výkladu, stejně jako při dalších podobných příležitostech, se ujali speciální pedagogové Věznice Odolov Mgr. Oldřich Čejp a Mgr. et. Bc. Jan Pavliš. Jim tedy patří dík. A studentům přejeme, aby jejich životní cesty za zdí neskončily, a když, tak na té správné straně. Vězeňská služba ve svých řadách ráda přivítá nové zaměstnance a exkurze mohou být prvním impulzem, jak přemýšlet o svém budoucím povolání. -gš-