Věznice Nové Sedlo

Doba adventu je jasná. Křesťansky řečeno je to doba očekávání příchodu Krista Ježíše. Krásná připomínka událostí, které se stali před jeho narozením, předně naplňování starozákonních předpovědí o příchodu zachránce, spasitele světa a lidských duší. Dnes více je tato doba spojována právě s tím, co nám dává na srozuměnou, že za dveřmi jsou již svátky vánoční. Atmosféra svíček, světýlek, vůní adventních trhů. A je to krásné a patří to k této době a prodlužuje nám to onu kouzelnou atmosféru vánoc.

Jak vznikly vánoce? Jedno z nejstarších podání vypráví příběh o vzniku datem směřujícím do první poloviny čtvrtého století. Svátek se pak ve velkém začal praktikovat od sedmého století našeho letopočtu. Datum 25.12. je spojováno s narozením Krista, v pohanském světě se zimním slunovratem. Za toto datum, ve spojitosti se slavením vánoc, vděčíme badateli a velkému učenci dávnověku sv. Augustinovi. To, co neodmyslitelně patří k vánocům jsou též jesličky (betlém). Poprvé se objevují v roce 1226 a za tuto tradici zase vděčíme sv. Františku z Assisi. Na českém území se objevují jesličky poprvé roku 1560, a to v kostele sv. Klimenta v Praze. A jako symbolem vánoc je betlém až do konce 18.století. Od 19. století toto prvenství přebírá vánoční stromeček. Prvně se objevuje na území Německa počínaje rokem 1570. Vánoční stromeček se stává dominantou nejprve na náměstích, cca po sto letech se dostává do domácností a cca po sto letech se tradice dostává i za hranice. Na naše území se dostává roku 1812 a dominuje krásným vánočním svátkům dodnes.

Ať přistupujeme k těmto svátkům pohledem křesťanským nebo jen společenským, vždy nás to naplňuje hřejivým pocitem, povznášející atmosférou, každoročním očekáváním, a možná i touhou po změně něčeho, splnění přání, touze vedoucí k životu ve štěstí, úsměvu, radosti, klidu.

Všem přejeme z Nového Sedla voňavou atmosféru adventu a požehnané svátky vánoční.   

Mgr. Roman Roka, kaplan