Věznice Nové Sedlo

Standardizovaný program GREPP ve Věznici Nové Sedlo cílí na pachatele, kteří byli odsouzeni za trestné činy násilí na dětech. Je koncipován jako vzdělávací program, jehož smyslem a cílem je na základě motivace vytvoření adekvátního náhledu na trestnou činnost a poznání. Uvědomění si a přijetí konkrétních důsledků své trestné činnosti. Široký záběr programu, který byl v měsíci březnu a dubnu ohraničen pěti týdny s časovou dotací 21 hodin terapeutické práce, 24 skupinovými setkáními, kdy dopolední část byla věnována vzdělávání pak odpolední aktivity využívaly prvky sociálně-psychologického výcviku a terapeutické práce s odsouzenými. Závěr každého týdne tvořila tzv. nestrukturovaná skupina, jejíž náplní se stala relaxace, meditace, diskuse k tématům a individuální pohovory. Přijetí viny v rámci spáchaného trestu v programu Grepp se stává výslednicí snažení odborných pracovníků výkonu trestu při práci s odsouzeným s tím, že program si neklade za cíl „terapeutickou změnu osobnosti“, ale poznání a uvědomění si konkrétních důsledků trestné činnosti. Volba technik, jako je „horká židle“, kde je smyslem sebepoznání, ale i předání odsouzenému zpětné vazby k trestné činnosti. V „dopise oběti“ odsouzení se snaží adresovat sdělení , případně návrhy na způsob narovnání. Každodenní zápisy do deníků vypovídají mimo jiné o změně hodnotových preferencí odsouzeného, zamyšlení se nad tím co spáchal a vyrovnání se s pocitem viny a přijetí odpovědnosti za svůj čin se všemi důsledky. I na nepatrném vzorku odsouzených lze vypozorovat, že cesta přijetí, trvalé proměny a odpuštění sám sobě je tou cestou k nápravě a vymanění se z vyjetých kolejí. Přijetí viny je jedním z východisek pro úspěšnou reintegraci vězněných osob. U mnoha odsouzených je diagnostikována parafilie, mnohdy je nutné vysvětlit co to pro ně znamená, že tento stav je neměnný a musí se naučit s ním žít v mezích zákona a morálky. Motivovat je k aktivní účasti na své nařízené ochranné léčbě a i následné spolupráci s odborníky v tomto oboru. Část odsouzených i po absolvování programu žádnou skutečnou vinu necítí, otázkou zůstává proč? Jestliže připustíme, že i odsouzený má právo na vývoj a pocit viny zažívá, pak patrně nestagnuje a vytváří si podmínky pro úspěšnou reintegraci. Dlouholetá praxe ukazuje, že deset až dvacet procent odsouzených, kteří absolvují Grepp nepřijmou vinu. eko