Výkon trestu odnětí svobody je zabezpečován podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (v platném znění), v souladu s Vyhláškou MS ČR č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu (v platném znění) a v souladu dalšími normami upravujícími výkon trestu odnětí svobody.
Personál oddělení výkonu trestu zabezpečuje komplexní zacházení s odsouzenými. Prostřednictvím individuálně vymezených programů zacházení realizuje různé formy a metody práce. Primárním cílem je zajistit u odsouzených naplnění účelu výkonu trestu, dále svým působením napomáhají ke změně hodnotové orientace, ke změně postoje ke spáchanému trestnému činu, motivují odsouzené k aktivnímu a zodpovědnému přístupu k plnění svých povinností.
Ve Věznici Kynšperk nad Ohří je v současné době umístěno více než 1000 odsouzených, které příslušný soud odsoudil k výkonu trestu do věznice s dozorem.
Po přemístění odsouzených do zdejší věznice (Věznice Kynšperk nad Ohří není nástupní věznicí) se noví odsouzení ubytují odděleně od ostatních na nástupním oddělení. Pobyt v nástupním oddělení se určuje individuálně a zpravidla nepřevyšuje dva týdny. Během této doby se odsouzený podrobně seznamuje zejména s obsahem zákona o výkonu trestu odnětí svobody, s řádem výkonu trestu, vnitřním řádem věznice a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat.
V době pobytu odsouzeného na nástupním oddělení zpracují příslušní odborní zaměstnanci komplexní zprávu, která vychází z psychologického, speciálně pedagogického, sociálního a lékařského posouzení (eventuálně dalších jiných poznatků) k odsouzenému. Tato zpráva je výchozím dokumentem pro následné zpracování návrhu programu zacházení a představuje základní formu cílevědomého a komplexního působení.
Programy zacházení
Podle § 40 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je odsouzený v průběhu pobytu ve věznici povinen podrobit se vnitřnímu řádu věznice, který vedle jiného vymezuje činnosti, které jsou pro jednotlivé skupiny odsouzených buď povinné, nebo dobrovolné. Soubor konkrétních činností, kterých je odsouzený povinen se zúčastnit nebo které může provádět, jsou stanoveny v programu zacházení.
Program zacházení obsahuje konkrétně formulovaný cíl působení na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným, směřující k dosažení cíle, a způsob a četnost hodnocení. Pravidelnou součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnávání odsouzeného, jeho účasti na pracovní terapii, vzdělávání anebo jiné náhradní činnosti, směřující k vytvoření předpokladů pro jeho samostatný způsob života. Pokud u odsouzeného přichází v úvahu více variant programu zacházení, umožní se mu výběr.
Při tvorbě programu zacházení je zohledněna délka trestu, příčiny a podmínky, za nichž se jedinec trestné činnosti dopustil a v neposlední řadě i prostorové, materiální i personální možnosti věznice. Program se nezpracovává, pokud má odsouzený vykonat trest nebo jeho zbytek v délce nepřesahující 3 měsíce.
Pokud si odsouzený z nabízených alternativ nevybere, účastní se povinně tzv. minimálního programu zacházení, který je stanoven vnitřním řádem věznice. Jeho základ tvoří především pracovní aktivity odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného.
Program zacházení je stanoven pro každého jedince individuálně, přičemž se zohledňuje vyhodnocení potřeb a rizik odsouzeného, s tím, že je prioritně sledováno pedagogicko-psychologické působení.
Programy zacházení jsou v průběhu výkonu trestu odnětí svobody aktualizovány – modifikovány, a to v závislosti na vývoji změn v chování odsouzeného a s přihlédnutím na individuální výběr aktivit ze strany odsouzeného, které jsou motivovány jeho zájmy a potřebami. Každý odsouzený, který si vybere některou z nabízených aktivit programu zacházení, má povinnost se této aktivity pravidelně a aktivně zúčastňovat.
Členění programu zacházení
Program zacházení se člení na:
- pracovní aktivity,
- vzdělávací aktivity
- speciálně výchovné aktivity,
- zájmové aktivity,
- oblast utváření vnějších vztahů.
Pracovní a vzdělávací aktivity jsou považovány za nejúčelnější vyplnění volného času odsouzených. Bohužel zatím stále ještě není v možnostech vězeňské služby zabezpečit vzdělávání všem odsouzeným v takovém rozsahu, v jakém by bylo potřeba. Doplnění nebo získání úplného základního nebo středního vzdělání (či jiné odborné kvalifikace k výkonu některých druhů práce) by jistě napomohlo vytvořit předpoklady pro možné pracovní zařazení odsouzených ještě v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, resp. brzy po jejich propuštění.
Dosažení určité úrovně vzdělání významně podporuje možnost získat zaměstnání jak ve výkonu trestu odnětí svobody, tak zejména po propuštění odsouzeného na svobodu. Do vzdělávacího procesu jsou zařazování především ti vězni, kteří jsou osobně motivováni, kteří mají ke vzdělání předpoklady, přičemž se zohledňují odsouzení mladiství a odsouzení ve věku blízkému věku mladistvého, tj. od 18 do 26 let, kteří stojí na počátku své životní a profesní dráhy. Po úspěšném dokončení vzdělávacího procesu obdrží vězněná osoba osvědčení nebo vysvědčení, ze kterého není zřejmé, že bylo získáno v době výkonu trestu odnětí svobody.