Věznice a ÚPVZD Opava

Během uplynulého víkendu se konal ve Specializovaném oddíle pro výkon ochranných léčení pro odsouzené muže ve Věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Opavě již tradiční „Klub abstinujících klientů.“
Je určen pro bývalé odsouzené muže, kteří úspěšně absolvovali léčebně terapeutický program ve zdejším specializovaném oddíle a na svobodě abstinují. Byli přizváni i hosté – terapeuti z organizace Renarkon, se kterou má věznice velmi dobrou spolupráci.
Po rozeslání pozvánek jsme obdrželi cca dvě desítky emailů s informacemi, jak se bývalým odsouzeným mužům na svobodě daří a jak pokračuje jejich život. Klubu abstinujících klientů se nakonec zúčastnilo 6 mužů, kteří jsou na svobodě v rozmezí od 4 měsíců do 7 let, někteří se Klubu účastnili poprvé, jiní opakovaně.
Každý příběh, který v průběhu tohoto odpoledne zazněl, byl jiný. To, co měly ale všechny příběhy společné, byla obrovská pokora ke svobodě a strach z toho, že by mohli znovu skončit za mřížemi.
Všichni přijeli ze svého volna a za své peníze, protože se chtěli vrátit na místo, které je, dle jejich slov, nastartovalo na jinou, lepší cestu v jejich životě. Přijeli, aby se podělili o své zkušenosti, radosti i starosti, aby podali svědectví o tom, jaký je pro ně boj se závislostí venku.
Jeden z účastníků začal pracovat již během výkonu trestu ve firmě Lanex a pracuje tam také po propuštění z věznice. I přesto, že pochází z jiného kraje, rozhodl se využít pracovní nabídky a setrvat i po propuštění v této firmě. Uvědomil si, že návrat do rodného města by byl pro něj příliš rizikový.
Všichni hosté rovněž zmiňovali rizika, která na svobodě čekají a na jejichž nahlédnutí pracovali v průběhu léčby (nuda, podceňování doléčování, špatný výběr partnerky, návrat na místo, kde aktivně drogy užívali, nevhodní kamarádi, atd.).
Klub byl celkově hodnocen velmi pozitivně také odsouzenými, kteří aktuálně podstupují léčbu ve specializovaném oddíle. Dodal jim naději, že i oni mohou život po výkonu trestu na svobodě zvládnout bez trestné činnosti a návykových látek. Zároveň si uvědomili, že budou muset na sobě nadále pracovat a některé nevhodné návyky, související s předchozím stylem života zcela odstranit a nahradit je návyky žádoucími. Řada z nich zmínila, že by v příštích letech byla ráda na té „druhé straně“, straně našich hostů.
A v neposlední řadě je Klub abstinujících klientů velmi významnou událostí i pro tým pracovníků specializovaného oddílu. Skutečnost, že se našim absolventům na svobodě daří a že se zvýšila kvalita života jak jejich, tak jejich blízkých, je také pro nás potěšením a známkou, že naše práce má smysl.

Po klubu bylo všem zúčastněným odesláno poděkování a toto je odpověď jednoho z nich:

„Dobrý den, paní vychovatelko. Já jsem taky velice rád, že jsem dorazil na klub. Nenapadlo by mě, že budu mít takové nervy z toho, že ho nestihnu a nedostanu se do vězení. Já jsem vám slíbil, že na klub přijedu a udělám vše, co je v mých silách, abych dorazil. Snažím se své sliby plnit. I když na tom nejsem nejlépe. Snažím se postavit na nohy, a kdybych neplnil své sliby, tak mi to moc nepomůže, je to moje zodpovědnost. V sobotu, když jsem večer dorazil domů, začal jsem vzpomínat a bylo mi teskno. Radši to nebudu nikomu říkat, ale vy to pochopíte. S Vámi jsem nebyl sám, mohl jsem si kdykoliv s kýmkoliv popovídat. Tohle teď nemám a moc mi to chybí. Jsem rád, že jsem vás všechny viděl, kluky i personál. No nic, jedu do práce, tak se mějte. Všechny ode mě moc pozdravujte.“

Ne všichni, kteří chtěli, se mohli klubu zúčastnit, ale někteří o sobě i přesto dali vědět například formou dopisu:

„Dobrý den, paní psycholožko,
tak bohužel, ale v den vašeho klubu máme rodinou oslavu, tím pádem nemůžu dorazit, ale chtěl bych vám povyprávět, jak probíhá můj život po propuštění. Jak jistě víte, byl jsem propuštěn na PP. Dostal jsem 8 měsíců domácího vězení, probační dohled, a čtyři roky podmínku. Po propuštění jsem si hned odpracoval prospěšné hodiny, našel si práci a začal splácet zbytek svých dluhů, které činily nějakých 300.000,- Kč. Samozřejmě to nebylo jednoduché, musel jsem si hodně odtrhávat od pusy, ale dneska žiju spokojený a šťastný život. Ode dne co mě propustili, si můžu s klidným srdcem říct, že jsem si plnil vše, co jsem si naplánoval. Mám zaplacené dluhy, oženil jsem se, zplodil nádhernou dceru a k ní vyženil krásné další dvě děti, a samozřejmě celou dobu abstinuji, i když mě v životě po propuštění nepotkávaly jenom dobré věci. Přišel jsem kvůli autonehodě o bratrance, který byl pro mě jako bratr a podporoval mě v průběhu trestu i po něm. Loni v den mých narozenin jsem přišel o mého tatínka, a to bylo ještě těžší. Ale ani jedna situace mě nedohnala k tomu, abych opět sáhnul po drogách!!!! Protože vím, že by to vedlo k dalšímu mému výkonu. Předejte, prosím, chlapům vzkaz, že jde žít krásný šťastný život bez páchání trestné činnosti a užívání jakýchkoli drog. Tak to by bylo zatím vše. Zdravím celý tým, moc chlapům držím palce.

PS: moje heslo zní, nikomu a ničemu nedovolím, abych se vrátil k drogám a do kriminálu!“

Bc. J. Uvirová, Mgr. H. Valečková, Bc. B. Šumberová