V místě, kde dnes stojí ruzyňská vazební věznice byl v 19. století postaven jeden z prvních cukrovarů v Čechách. Po necelých 100 letech provozu byl zrušen a celý objekt, včetně vily, ve které bydleli majitelé cukrovaru byl předán Zemskému správnímu výboru. 13. září 1929 předložil zemský výbor zemskému zastupitelstvu pro zemi Českou usnesení schůze, ve kterém navrhuje přemístění zemské donucovací pracovny v Praze na Hradčanech do objektu zrušeného cukrovaru. V roce 1932 zemské zastupitelstvo rozhodlo a ustanovilo, že donucovací pracovna bude v Ruzyni. Původně vypracovaný stavební program vyčíslil úhrnné náklady pro vybudování a vybavení nových objektů v částce 13 100 000 K, ve skutečnosti byly ale o více než 1 mil. K vyšší. Donucovací pracovna na Hradčanech přesídlila dne 30.6.1935 do Ruzyně, kdy dnem 1. července 1935 zahájila svou činnost. V předválečném období měla donucovací pracovna kapacitu cca 200 káranců a zpočátku 18 později 33 dozorců. Úředně vedené záznamy napovídají, že hlavní náplní pobytu káranců zde byla práce na sousedním statku a v dílnách. Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava došlo ke změně postojů ke kárancům a trestancům německého původu, kteří byly zvýhodňováni a měli být propuštěni z českých trestnic.
Po únoru 1948 byli káranci převezení do zemské donucovací pracovny v Pardubicích a objekt převeden do vlastnictví státu. Začíná období, které nechvalně proslavilo ruzyňskou věznici. Ministerstvo vnitra rozhodlo o přístavbě nové budovy (dnes budova A) s kapacitou 400 cel přizpůsobené požadavkům zvláštního oddělení úřadovny StB Praha s velmi utajeným režimem. Dodání vězňů do věznice StB schvaloval velitel nebo vyšší velitel StB. V prostorách budovy A se vězeň pohyboval vždy zásadně v doprovodu osoby příslušné orgánům státní bezpečnosti. Pro výkonný orgán nebylo snadné obsadit funkce referenta dozorce a strážného. U zájemců, osob blízkých i příbuzných byla prověřována morální bezúhonnost, třídní původ a věrnost Věci socialismu. Průběh služby byl též velmi přísně střežen. Při útěku vězně byli strážní přísně trestáni a bylo proti nim vedeno trestní řízení pro porušení povinností ve strážní službě. Velitel oddělení státní bezpečnosti, byl zbaven funkce a propuštěn ze služeb ministerstva vnitra. Začátkem 70. let začíná ve věznici fungovat Odbor vyšetřování StB ve vojenské kontrarozvědce. Od revoluce v roce 1989 věznice několikrát změnila svůj název.
