Vazební věznice a ÚPVZD Praha Pankrác

Reportáž „z basy od basisty“, napsal baskytarista kapely Shirim Ashirim Daniel Matulík. Jednu lednovou neděli odpoledne jsme odehráli tři speciální vystoupení v pankrácké vazební věznici. Dva první koncerty, improvizované pásmo, jsme zahráli pouze jako duo. Zazněla autorská hudba kolegy Tomáše Najbrta. Na třetím vystoupení si odsouzení již poslechli kompletní repertoár hebrejských písní kapely Shirim Ashirim. A nyní Vám představím naši cestu a zákulisí z pohledu zpoza pěti basových strun: 13:00, Praha, Smíchov, příprava a odjezd na Pankrác Nejdřív tvoje nástroje, Tome: Kytara ano. Brač ano. Niněra ano. Barokní kytara ne a kytarové kombo taky ne, to bychom nepobrali. OK, teď já: Basa ano. Basové kombo ano. Kabel a ladička ano. Šroubovák nesmím. Náhradní struny taky ne. Telefony nemáme, dobře. Jedeme. 13:15, Praha, na cestě v autě Podle rozpisu hrajeme v 13:50 pro jednu skupinu na vazbě, 15:00 pro druhou. Pak se k nám připojí zbytek kapely a v 17:00 na výkonu trestu zahrajeme asi hodinu. Víš, Tome, co budeme hrát na té vazbě, když jsme tam jenom dva? „Něco jsem vytiskl, jsou tam hodně věci z mojí desky a jedna úplně nová.“ Ale tu jsem ani neslyšel. „To je v Cdur.“ 13:45, Vazební věznice Praha-Pankrác, vstup do věznice, nahlédnutí do kaple a pak do „kulturky" První mříže, druhé mříže, … asi patnácté mříže. Hezká kaplička! Jedno z mála celkem útulných míst tady. Tenhle svatý obrázek bereme s sebou? Jedny mříže, druhé mříže, … tady do těch dveří. Už chápu, proč hrajeme na vazbě jenom ve dvou, není to zrovna koncertní sál. 13:50, Vazební věznice Praha-Pankrác, kulturka „První skupina jsou dámy, takže se jim můžete představit, něco o sobě říct, je to na vás.“ Asi bychom měli víc hrát, než mluvit, jsme přece jenom muzikanti. „Jak říkám, je to na vás.“ 14:55, Vazební věznice Praha-Pankrác, kulturka, po prvním vystoupení Tak co, Tome? Docela se to povedlo, ne? „To bylo úžasné, jak zpívaly! Každá něco jiného, ale měly z toho radost. A tleskaly!“ No, vypadaly, že se jim to fakt líbilo! „A teď budou muži?“ Teď by měla přijít skupina mužů. Takže zahrajeme ten stejný set ještě jednou? „Asi jo.“ Dobře, musím si ještě trochu naladit basu, nějak ty změny teploty působí na struny. 16:00, Vazební věznice Praha-Pankrác, kulturka, po druhém vystoupení na vazbě Teda, to mělo úplně jinou atmosféru. „Byli takoví klidní a přemýšliví. Stejně vstřícní, jenom klidnější.“ Hráli jsme teď nějak hůř, trochu moc improvizace a občas se to sypalo. „Ale ne, musíš tu hudbu vnímat jako dialog. V rozhovoru taky nikdy nevíš, k čemu se doberete.“ 16:20, Vazební věznice Praha-Pankrác, na trestu, shledání se zbytkem kapely, přesun do multifunkčního ateliéru Čau, kapelo! Jaká byla cesta? „V pohodě. Jenom hned na vrátnici jsme museli nechat telefon. Dostali jsme takovou cedulku, že jsme návštěvníci.“ Jo, tu mám taky, málem jsem ji ztratil, když jsme odcházeli z vazby. Hele, mám tady set na dnešek. Máme hrát asi hodinu, tak navrhuju v podstatě totéž, co jsme hráli na koncertech na podzim. Akorát Tomáš nemá barokní kytaru. Ale to nějak zvládneme. „Jste všichni a máte všechno? Tak můžeme jít. Teď vás čeká skupina asi dvaceti lidí.“ První mříže, druhé mříže, … 17:10, Vazební věznice Praha-Pankrác, ateliér, při koncertě Roni Bat Tziyon a Gili Me’od za námi, dvanáct písní před námi. Všichni vypadají spokojeně. 17:50, Vazební věznice Praha-Pankrác, ateliér, finišujeme „Děkujeme moc! Zahrajeme vám poslední píseň.“ „Ještě hrajte!“ „Můžeme ještě hrát?“ „Ještě můžete tak půl hodiny.“ Tak se to povedlo, je to úleva. Ten pocit, kdy lidí chtějí ještě jednu píseň, mě nikdy neomrzí. 19:00, Praha, Pankrác, na parkovišti Máme všechno? Jsme všichni? Nikdo tam nezůstal? Jedeme domů. … Jo, takové akce mají smysl. Z reakcí posluchačů, odsouzený M. Š.: „Sú ľudia, ktorí pomáhajů ľuďom. Niektorí materiálne a fyzicky a tá druhá skupina sú ľudia, ktorí pomáhajů psychicky a duchovne. Vôbec však nezáleží na tom, akou formou sa pomáha, ale či to je z lásky a pre potešenie druhých! Tak isto to bolo aj na nedelňajšom koncerte, kde sa stretli väzni a kapela Širim a Širim. Čo prebudilo v každom zúčastnenom eufóriu potešenia, každý však mal s toho iný pozitívny dar!“ F. M. Převrátil, zástupce hlavního kaplana VS ČR, kaplan VV Pankrác Mnohé kladné ohlasy zúčastněných obviněných a odsouzených signalizují zájem o další vystoupení tohoto křesťanského hudebního souboru.