Vazební věznice a ÚPVZD Praha Pankrác

PRAHA 15. února  - Dva modely letadel britského královského letectva (RAF) Supermarine Spitfire Mk. IX, které vyrobili vězňové ve středním odborném učilišti VS ČR ve Věznici Plzeň, předal dnes generální ředitel vězeňské služby Simon Michailidis válečnému veteránovi armádnímu generálovi Emilu Bočkovi. Boček je poslední žijící český pilot československé 310. stíhací perutě RAF.

Slavnostní předání daru modelů letadel, na kterých generál Boček za druhé světové války létal, se konalo v památníku českého vězeňství ve Vazební věznici Praha Pankrác. Při této příležitosti zde, v tzv. pankrácké Sekryrárně, Emil Boček vzdal čest památce 1075 lidí, kteří byli v letech 1943 až 1945 popraveni gilotinou. Zavzpomínal také na své kamarády letce, kteří se konce války nedočkali a položili své životy v boji proti fašismu.  

Modely britského stíhacího letounu Supermarine Spitfire Mk IX pro Bočka vyrobili metodou 3D tisku a následného lepení jednotlivých dílů žáci středního odborného učiliště v plzeňské věznici. Letadlo zhotovili podle dobových fotografií a dostupné technické dokumentace. Práce trvaly zhruba tři měsíce, modely se skládají z více než 250 dílů. Výrobu koordinoval vedoucí tamního školského vzdělávacího střediska Pavel Kalina, který je rovněž válečným veteránem: účastnil se mírových misí UNPROFOR a IFOR.

armádní generál Emil Boček

Vychodil obecnou a měšťanskou školu v Tuřanech. V září 1938 se začal učit strojním zámečníkem. V roce 1939 se mu podařilo ilegálně opustit protektorát a vstoupil do československé zahraniční armády ve Francii. Dostal se do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. Po francouzské kapitulaci byl evakuován do Velké Británie. V září 1940 ve Velké Británii absolvoval kurz leteckých mechaniků a byl přijat jakožto jeden z nejmladších příslušníků do RAF.

Sloužil nejprve jako letecký mechanik u 312. stíhací perutě. Roku 1943 byl na pilotním výcviku v Kanadě a od října 1944 sloužil jako pilot-stíhač letky "B" u československé 310. stíhací perutě. Na svém kontě má 26 operačních letů, nalétal 73 hodin a 50 minut. Poslední bojovou akci provedl už po válce 12. května 1945 z letiště v Manstonu. 13. srpna 1945 přistál s ostatními piloty čs. stíhacích perutí v Praze-Ruzyni, následně byl přidělen k Leteckému pluku 2 v Praze-Kbelích a 1. prosince 1945 povýšen na rotmistra letectva v záloze.

Jako příslušník nekomunistického odboje se stal po válce nepohodlným a 2. března 1946 byl z armády na vlastní žádost propuštěn.

V dubnu 1990 byl povýšen do hodnosti kapitána a v říjnu téhož roku na majora. V březnu 1993 byl povýšen na hodnost plukovníka ve výslužbě.

Prezident Miloš Zeman jej dne 8. května 2014 jmenoval brigádním generálem, 8. května 2017 generálmajorem a 8. května 2019 armádním generálem.

Supermarine Spitfire byl britský jednomístný stíhací letoun sloužící v RAF a v letectvech dalších spojeneckých armád během druhé světové války. Letoun tvořil spolu s Hurricany základ britského stíhacího letectva během bitvy o Británii. Vzniklo mnoho variant Spitfiru, používal několik konfigurací křídla a také byl vyráběn ve větším množství než jakékoliv jiné britské letadlo. Šlo také o jediný britský stíhací letoun, který se vyráběl po celou válku. Spitfire je i nadále populární mezi nadšenci; téměř 60 z nich zůstává způsobilých k letu a mnoho dalších slouží jako statické exponáty v leteckých muzeích po celém světě.