Vazební věznice a ÚPVZD Praha Pankrác

PRAHA 15. prosince – Památku katolického kněze, pedagoga a reformátora vězeňství Františka Josefa Řezáče si dnes na pražských Olšanských hřbitovech připomněli zástupci Vězeňské služby ČR, Vězeňské duchovenské péče a další hosté. Vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby ČR Aleš Kýr připomněl, že se F. J. Řezáč snažil podporovat vzdělávání a národní cítění a vyzdvihl také jeho jazykovou vybavenost.

Hrob F. J. Řezáče adoptovala v roce 2016 Vězeňská duchovenská péče a každoročně se na Olšanských hřbitovech koná pietní vzpomínka. Závěrem dnešní vzpomínky krátce promluvil a modlitbu Otčenáš vyslovil generální vikář arcibiskupství pražského biskup Zdenek Wasserbauer.

František Josef Řezáč (1819 – 1879) obhajoval jakožto poslanec zemského sněmu české národní zájmy a jako člen pražského městského zastupitelstva usiloval o rozšíření počtu českých škol a zpřístupnění středoškolského studia všem dívkám. Podmínky k výskytu zločinnosti spatřoval nejen ve strádání morálním, ale i materiálním. Veřejnou a spisovatelskou činnost nikdy nevykonával pro vlastní prospěch a popularitu, ale k napravování životních podmínek strádajících lidí.

Pietní akt u hrobu zakladatele moderních vězeňských metod se koná tradičně v polovině prosince u příležitosti oslav Dne českého vězeňství. Tento svátek je spojen s 14. prosincem 1918, kdy první československý ministr spravedlnosti František Soukup vydal nařízení o služebním slibu pro nově nastupující dozorce a dozorkyně vězňů po vzniku Československé republiky. Do této doby skládali dozorci přísahu, která je v první řadě zavazovala k zachování věrnosti rakouskému císaři Františku Josefu I. V tomto slibu se českoslovenští dozorci nově zavazovali k věrnosti republice a jeho obsah je srovnatelný se současnými požadavky na profesní etiku vězeňského personálu.