Vazební věznice a ÚPVZD Praha Pankrác

Za účasti představitelů českého politického a kulturního života, zástupců organizací politických vězňů, Vězeňské služby ČR, městské části Praha 4 a řady dalších organizací se v prostorách a okolí Vazební věznice uskutečnil pietní akt k uctění památky padlých hrdinů z dob nacistické okupace.

Mezi účastníky pietního aktu byl například ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D, místopředseda poslanecké sněmovny Mgr. Radek Vondráček, senátor Mgr. Václav Láska, starosta Prahy 4 Mgr. Petr Štěpánek, CSc. Vězeňskou službu ČR zastupovali Vrchní státní rada brig. gen. Mgr. Simon Michailidis náměstek generálního ředitele pro vzdělávání a odborné zacházení či 1. Zástupce ředitele Vazební věznice Praha-Pankrác plk. Mgr. Pavel Dresler.Účastníci položili věnce a kytice k pamětním deskám na rohu budovy Vrchního soudu v Praze, ve vestibulu Rejstříku trestů, na pietním místě JUDr. Emila Lányho a v pankrácké sekyrárně.Pamětní deska na rohu budovy Vrchního soudu je určena obětem justice v průběhu Pražského povstání, dále barikádníkům, kteří položili životy na barikádách v Praze na Pankráci. Jména jsou uvedena ve vestibulu VS v Praze.Pamětní deska v Rejstříku trestu je na počest dozorců, kteří bránili věznici a v těchto místech zahynuli.

Pietní místo JUDr. Emila Lányho, který byl v roce 1928 jmenován delegátem československé vlády v Mezinárodní komisi trestní a vězeňské, dále byl jmenován prezidentem Vrchního zemského soudu ČSR v Praze. Za druhé světové války působil v aktivním odboji, kdy byl v styku s československou exilovou vládou v Londýně a v čele odbojové organizace PRNV spolupracoval s domácí ilegální bojovou skupinou československého důstojnictva. V roce 1944 byl zatčen gestapem, padl při květnovém povstání roku 1945 v Praze.

V průběhu nacistické okupace v letech 1939-1945, kdy věznice sloužila jako vyšetřovací věznice gestapa, zde bylo vězněno tisíce Čechů. Mezi 15. dubnem 1943 a 26. dubnem 1945 bylo na Pankráci popraveno gilotinou celkem 1075 osob.