Vazební věznice Olomouc

Na jaké pozici jste ve Vazební věznici Olomouc pracoval?

Do vazební věznice jsem nastoupil v roce 1997 na pozici kuchaře. Pracoval jsem zde sedm let do roku 2004.

Jak vzpomínáte na tato pracovní léta?

Moc rád. Dokonce jsem nedávno navštívil svůj kolektiv při příležitosti setkání s bývalými zaměstnanci (poznámka red. 24. 11. 2022). Bylo velmi příjemné vidět opět bývalé kolegy. Vzpomínám, jak jsme si museli pomáhat při velké povodni v roce 1997, kdy jsme vařili za podmínek polní kuchyně na dvoře věznice.

Jak jste se dostal ke kreslení?

Naše rodina pochází z Čech pod Kosířem, avšak naši předci mají původ v Bojkovicích. A do Čech pod Kosířem jezdíval malíř Mánes. Na tom zámečku mi bylo umožněno, abych se na všechno jeho dílo mohl podívat. A tak jsem spatřil tvorbu malíře Mánesa, který pracoval v terénu a měl třeba při sobě jen vodové barvičky a tužku.

Dá se tedy říct, že malíř Mánes byl nebo stále je Vaším vzorem?

Ano, to je takový můj učitel, ke kterému jsem vzhlížel. Já jsem byl zaměřený na etnografii čili národní kroje, zvyky, stavby. Zpodobnil jsem mnoho větrných mlýnů, žudry a jiné historické budovy.

Jak dlouho se již věnujete kreslení?

Dá se říct od první třídy. Také se ale stále věnuji vaření, denně vařím pro svou rodinu. V oboru cukrář jsem obsadil první místo v polské soutěži v Gliwici. Dále jsem několik let působil jako předseda numizmatiků v Olomouci.

A proč jste si nezvolil nějakou uměleckou školu?

Chtěl jsem studovat obor aranžér, jehož základem je výtvarná činnost, ale bohužel v té době přijímali pouze děvčata. To samé bylo i u druhého zvoleného keramického oboru. Pak jednou otec potkal kamaráda z mládí, který byl náměstkem ředitele Restaurací a jídelen, a nabídl mu možnost, abych studoval obor kuchař a měl v praxi v dřívějším Národním domě. A tak jsem se vyučil kuchařem. Po vyučení jsem v Olomouci prošel přes 15 kuchyní a vařil jsem i na Hradě Bouzov.

Kdo ovlivňuje Váš styl kreslení? Kde nejvíce čerpáte inspiraci pro Vaši práci?

Můj styl ovlivnil tedy malíř Mánes. V knihovně jsem si půjčoval jeho tituly a seznamoval se tak s jeho tvorbou. Ale také jsem zde čerpal informace pro kresby historických budov. Tato moje záliba mě neustále drží v kondici. Není mi líto si někam zajít, něco si o daném tématu přečíst. Věnuji se perokresbě, akvarelu, olejovým kresbám. Dále jsem třeba kreslil návrhy na prapory a nášivky. Ztvárnil jsem tak toto pro Čechy pod Kosířem a  hasičské sbory. Také jsem vytvářel kresby pro Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem, nebo pro auto veterány a motocykly. Kreslil jsem modely vozů pro hasičské muzeum a historická kola pro sběratele. Také jsem kreslil betlémy – hanácký s kroji a olomoucký betlém, který jsem obrazně zasadil do kaple Sloupu Nejsvětější trojice. Mnoho mých kreseb vzniklo z inspirace v Olomouci. Nejčastěji kreslím olomoucké uličky. A nyní zpracovávám kresby pro Galerii Anděl v Olomouci.

Co máte v plánu, na co se těšíte nebo co byste chtěl uskutečnit?

V současné době kreslím noční panorama Olomouce pro majitele známé olomoucké restaurace. Jinak bych chtěl ještě nakreslit známé osobnosti z Olomouce. Lidi, kterých si vážím, kteří byli přínosem.

Děkuji za rozhovor.

red