Vazební věznice Litoměřice

    Vazební věznice Litoměřice se v roce 2016 zapojila na základě žádosti starostky obce Třebušín, do projektu „Husitský sever - revitalizace Žižkova hradu Kalich“. V rámci navázané spolupráce, poskytuje vazební věznice v rámci extramurálních aktivit odsouzené, kteří pomáhají s výkopovými pracemi v okolí sanovaných zdí a dále při hloubení archeologických sond v areálu zříceniny hradu Kalich.

   Cílem toho projektu, který se součástí „Strategie rozvoje cestovního ruchu ústeckého kraje 2016 -2020“, je stabilizace reliktů jednoho z našich nejvýznamnějších hradů (jedná se o přelomovou stavbu z hlediska evropského opevňování a osobní sídlo Jana Žižky) a zpřístupnění jeho areálu turistické veřejnosti.

     Něco z historie hradu

    Za husitských válek, v letech 1421 - 1423, zuřily na Litoměřicku ostré boje. Hlavním cílem kališníků bylo ovládnutí Litoměřic, které měly v severních Čechách klíčový strategický a ekonomický význam. Většina úrodného území Třebušínské kotliny ležící severovýchodně od Litoměřic tehdy již více než sto let náležela býčkovické komendě Řádu německých rytířů; řádoví rytíři komendu opustili r. 1409. Pozici významného lokálního hráče pak začal postupně získávat Křišťan ze Žernosek, jenž seděl na tvrzi ve Vinném mezi Býčkovicemi a Třebušínem. Po vypuknutí husitských válek se Křišťan zařadil k předním spolupracovníkům husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova; ten na jaře r. 1421 jeho podpory využil a do Třebušínské kotliny přitáhl s početným vojskem. Spolu se svým bratrem Jaroslavem a Křišťanem ze Žernosek se Žižka vzápětí pokusil o násilné ovládnutí Litoměřic, což se ale nezdařilo. Proto se následně rozhodl zřídit v Třebušínské kotlině vlastní opěrný bod, který by mu posloužil jako sídlo a současně i základna pro operace kališníků v oblasti. Volba padla na vysoký skalnatý kopec nad Třebušínem, o němž četná literatura – na základě interpretace dobové zprávy Vavřince z Březové – soudí, že zde ještě před příchodem Žižky stávala dřevěná tvrz. Po jejím obsazení přistoupil Žižka s velkou důkladností k výstavbě nového hradu, který se měl stát dokonalou pevností; jednooký husitský hejtman zde jistě využil všech svých hlubokých zkušeností, které na válečných polích nabyl. Jméno hradu bylo patrně zvoleno symbolicky, přestože není úplně vyloučeno, že i (údajný a spolehlivě nedoložený) jedinečný kalichovitý tvar jedné z jeho věží je mohl silně ovlivnit.

     Po Žižkově smrti zdědil Kalich jeho bratr Jaroslav (padl v září r. 1428 u Bechyně) a sestra Anežka. Vzhledem k tomu, že i po Lipanech zůstala posádka hradu veskrze husitskou, byla její činnost pokládána za nezákonnou a tak r. 1437 nařídil císař Zikmund zbořit hrady Kalich a Pannu, protože se na nich „usadili lupiči.“ Vykonavatelem nařízení se měl stát starý Žižkův nepřítel Zikmund z Vartemberka.

    Skromně zařízený hrad, vyloženě koncipovaný jako vojenská pevnost bez většího hospodářského zázemí, byl užíván do konce 15. století. V roce 1496 se dostal do držení Vartemberků a ti jej připojili k hradu Litýši. Poslední indicií, že snad přečkal přelom 15. a 16. století, je schematické vyobrazení na Klaudyánově mapě Čech z r. 1518. Při prodeji býčkovického zboží v r. 1540 je uváděn pouze pustý hrad Litýš, o Kalichu však není při této příležitosti ani zmínka; nepochybně byl již pustý, protože podle všeho za neznámých okolností vyhořel.

(zdroj: http://www.hrady-ceskeho-stredohori.cz/pages/hrady-ceskeho-stredohori-os.html/)

 Další informace o průběhu revitalizace hradu najdete na: http://www.trebusin.cz/turistika/kalich-a-jeho-revitalizace/