Vazební věznice České Budějovice

ČESKÉ BUDĚJOVICE 9. ledna (VS ČR) Dne 16. prosince poděkovala ředitelka vazební věznice MUDr. Františku Vlčkovi za práci, kterou v uplynulých letech pro věznici odvedl. Poděkování s rozloučením proběhlo při slavnostním jednání širšího vedení vazební věznice, neboť MUDr. Vlček ukončil pracovní poměr k 31.12.2019.

K upřímným díkům jsme všichni připojili také gratulaci k neuvěřitelným 70. narozeninám pana doktora. Neuvěřitelným proto, že svou vitalitou, postojem k profesi i životu, může být vzorem pro mnohé, věkově mladší zaměstnance věznice.

Protože pan doktor je mimořádnou osobností s vysokou odborností, vyplývající z bohaté lékařské praxe, požádali jsme jej o rozhovor. Pan doktor popsal svou kariéru lékaře takto:

„Co se týče mého profesního života, lékařskou fakultu UK Plzeň jsem ukončil v roce 1974 promocí v Praze. Téhož roku v červenci jsem nastoupil do nemocnice Kraslice v okrese Sokolov. V  roce 1977 jsem vykonal první atestaci z chirurgie a v roce 1983 druhou atestaci. V této nemocnici jsem pracoval jako zástupce primáře chirurgického oddělení. V letech 1987 – 1991 jsem pracoval již jako primář. V následujících letech docházelo k postupnému uzavírání menších nemocnic, což se dotklo i naší a tak jsem od roku 1994 provozoval soukromou chirurgickou praxi na poliklinice Kraslice, kterou jsem s dvěma kolegy zprivatizoval. Operovat jsem jezdil do nemocnice Ostrov a Sokolov.

V roce 2013 jsem praxi přenechal mladšímu kolegovi a odešel do starobního důchodu, přičemž jsem se přestěhoval za manželkou do Českých Budějovic.

Protože jsem měl pocit, že bych mohl ještě pracovat, nastoupil jsem jako lékař do lázní Aurora v Třeboni. Zde mě práce, jako chirurga, příliš neoslovila. Proto jsem ji ukončil a nastoupil na částečný úvazek jako lékař v hospici v Prachaticích, kde pracuji dosud. Manželka nalezla jednoho dne inzerát, že Vazební věznice České Budějovice hledá lékaře. A tak jsem volný čas, který mi zbýval, vyplňoval od roku 2014 ještě prací lékaře ve vazební věznici.

Práce lékaře ve věznici je z medicínského pohledu problematická, a hodně specifická. Zde se lékař setkává s různými vězni. Jedni skutečně trpící různými chorobami, které bychom chtěli léčit. Ale často narážíme na nedostatek anamnestických dat z doby předcházející uvěznění. Jiní vězni však do svých chorob utíkají a také se jich snaží zneužít. Cílem je získání nejrůznějších úlev, nebo zajištění výhod – v podobě přiznání diety, přídavků ke stravě, získání pracovního omezení, pokud se jim nechce pracovat, a podobně. Pro lékaře vazební věznice je práce s takovými pacienty velmi obtížná – údaje získané od vězňů nebývají validní, neboť se snaží získat pro sebe prospěch a jimi podávané informace jsou tak neúplné, účelové, zavádějící i lživé. Nezřídka se řeší i jejich různé stížnosti. Stejně i někdy agresivita vězňů.

Sám za sebe mám z vězeňské praxe pocit, že je zneužíván pojistný systém. Z života a civilní praxe dobře vím, že běžný občan na odborná vyšetření (například CT, magnetickou rezonanci), čeká často měsíce. Ne tak vězeň, kterému je vyšetření zajištěno podstatně rychleji. Není výjimkou, že vězeň i přesto, že byl dopoledne odborně vyšetřen v ordinaci, si večer nechá zavolat záchrannou službu. A v nemocnici se nechá přednostně vyšetřit znovu. Takové chování pak budí dojem nedůvěry vůči zdravotnickému personálu vazební věznice.

Z vlastní zkušenosti pak mohu říci, že bezúhonní civilní občané své zdravotní potíže spíše bagatelizují. Vězněné osoby to mají naopak s cílem na případných, nezřídka smyšlených obtížích, profitovat. Netýká se to samozřejmě všech, nejčastější je to u vězňů mladších ročníků s drogovou minulostí.

Řekl bych, že zdravotnické středisko ve vazební věznici je zatím velmi dobře saturované jak lékaři, tak zdravotními sestrami, rovněž i vybavením (např. RTG, stomatologické vybavení). Lékaři z oboru rentgenologie a stomatologie do věznice pravidelně docházejí.

Všechny popsané okolnosti ukazují na velmi specifické prostředí, kterému se ne každý lékař a zdravotní sestra jsou schopni přizpůsobit. Proto je, a obávám se, že i nadále bude, tak problematické zajistit personální obsazení zdravotnického střediska vazební věznice. A to zejména v době, kdy je nedostatek lékařů a zdravotních sester i v civilním prostředí. Proto bych chtěl mým kolegyním a kolegům ze zdravotnického střediska popřát hodně sil v této náročné a potřebné práci.“

Panu Doktorovi ze srdce gratulujeme k životnímu jubileu a přejeme do dalších let zdraví, mnoho sil, neutuchající energii a spokojenost v osobním životě.