Ekonomická oblast

Poštovní poukázkou s uvedením adresy věznice, jména, příjmení a data narození odsouzeného nebo obviněného a nebo bankovním převodem, kdy číslo účtu a variabilní symbol sdělí pracovnice ekonomického oddělení příslušné věznice (ve které se vězněná osoba nachází) vězněným osobám nebo odesílateli peněz. Pokud adresát nesouhlasí s jejich přijetím, jsou peníze vráceny na jeho náklady zpět odesílateli.

Poštovní poukázkou s uvedením adresy věznice, jména, příjmení a data narození odsouzeného a nebo bankovním převodem, kdy číslo účtu a variabilní symbol sdělí pracovnice ekonomického oddělení příslušné věznice (ve které se vězněná osoba nachází) odsouzeným nebo odesilateli peněz. A dále musí být vyznačeno na složence či bankovním příkazu, že jsou tyto finanční prostředky zaslané výhradně na léky, zdravotní poplatky a zdravotní potřeby.

Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, odsouzený se o tom vyrozumí. Pokud odsouzený s přijetím prostředků souhlasí, převedou se na účet zřízený pro správu a evidenci finančních prostředků odsouzeného. Nesouhlasí-li odsouzený s přijetím peněz, peníze se vrátí odesílateli na náklady odsouzeného. Ze 100 % zaslané peněžní částky jde 50 % na podúčet – „osobní“ – „O“ a případně doplnění cestovného do stanovené výše jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den a 50 % na peníze na podúčtu – „rezervované peníze“ – „R“.

1) Pokud má odsouzený evidované pohledávky, pro které se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, pohledávky spojené s trestním řízením, pohledávky vzniklé v souvislosti s poskytnutím nebo zajištěním zdravotních služeb a úhrady regulačních poplatků a doplatků nad rámec veřejného zdravotního pojištění, soudní a správní poplatky a škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil vězeňské službě během výkonu trestu, použije se část těchto peněz po rozúčtování za kalendářní měsíc na úhradu nákladů výkonu trestu ve výši 40 % ze součtu všech částek přijatých za předchozí měsíc, max. 1. 500,- Kč za kalendářní měsíc a zůstatek těchto peněz se převede na podúčet – „exekuční peníze“ – „E“  k úhradě pohledávek vězeňské služby a část peněz se ponechá na podúčtu „E“ v souvislosti s výše uvedenými pohledávkami, které má odsouzený v evidenci.

2) Pokud odsouzený nemá evidované pohledávky, pro které se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, pohledávky spojené s trestním řízením, pohledávky vzniklé v souvislosti s poskytnutím nebo zajištěním zdravotních služeb a úhrady regulačních poplatků a doplatků nad rámec veřejného zdravotního pojištění, soudní a správní poplatky a škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil vězeňské službě během výkonu trestu ponechá se na podúčtu v úschově rezervované peníze – „R“ pouze částka na úhradu nákladů výkonu trestu ve výši 40 % ze součtu všech částek přijatých za předchozí měsíc, max. 1. 500,- Kč za kalendářní měsíc a zůstatek těchto peněz se převede na účet peněz v úschově osobní podúčet – „O“.

Příklad výpočtu nákladů výkonu trestu ze zaslaných finančních prostředků: U srážek nákladů výkonu trestu musí být dodržena obě stanovená omezení – 40% ze součtu všech částek přijatých za předchozí měsíc, avšak max. 1. 500,- Kč za kalendářní měsíc. Pokud jsou odsouzenému v průběhu kalendářního měsíce zaslány finanční prostředky ve výši 5. 000,- Kč a nemá v evidenci pohledávky, pro které se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, pohledávky spojené s trestním řízením, pohledávky vzniklé v souvislosti s poskytnutím nebo zajištěním zdravotních služeb a úhrady regulačních poplatků a doplatků nad rámec veřejného zdravotního pojištění, soudní a správní poplatky a škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil Vězeňské službě během výkonu trestu, vyměří se z těchto peněz úhrada nákladů výkonu trestu ve výši 40 % ze součtu všech částek přijatých za předchozí měsíc, což činí 2. 000,- Kč.

Náklady výkonu trestu odsouzený uhradí pouze ve výši 1. 500,- Kč (maximum činí 1.500,- Kč) a zůstatek 500,- Kč je ponechán na  podúčtu osobním „O“ odsouzeného.

Peníze odsouzených vede věznice na oddělených podúčtech (podúčtu kapesného „K“, podúčtu úložného „U“, podúčtu rezervovaných peněz „R“, podúčtu exekuce „E“, podúčtu peněz osobních „O“, podúčtu sociálního kapesného „S“, podúčtu zdravotním „Z“ a podúčtu cestovného „C“) a v rámci svého zřízeného účtu u peněžního ústavu (České národní banky). Peníze, které odsouzený předal do úschovy nebo přijal se rozdělí z jedné poloviny na rezervované peníze, z druhé poloviny na peníze podúčet osobní „O“. Popřípadě se doplňuje částka do výše 500,- Kč na podúčet cestovného „C“.

Dluhy hradí vězněná osoba. V případě, že vězněná osoba není solventní, je možná úhrada dluhů od jiné osoby (např. prostřednictvím manžela(ky), druha(ky), jiných osob).

1) Náklady výkonu vazby (§ 152 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu v aktuálním znění) – denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce (§ 10 vyhlášky č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány...) Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato osoba pojištěna podle zvláštního právního předpisu.

2) Další náklady (§ 21 odst. 6 písm. h) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby) zdravotních služeb poskytnutých v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána. Od povinnosti hradit náklady výkonu trestu je osvobozen odsouzený po dobu, pro kterou (§ 35 odst. 2) zákona č. 169/1999 Sb.)

• nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo neobdržel v kalendářním měsíci peníze na účet
  v úschově,
• nedovršil osmnáctý rok věku,
• mu byla poskytována lůžková zdravotní péče, s výjimkou případů uvedených v §  36 odst. 2 (si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu, zneužil poskytnutí zdravotních služeb předstíráním poruchy zdraví, nebo se z vlastního rozhodnutí nepodrobil poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal),
• byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně,
• trest dočasně nevykonával,
• byl účasten na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného.

3) Další náklady (§ 36 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody) je odsouzený povinen hradit zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení vynaložené Vězeňskou službou, jestliže:

• si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,
• zneužil zdravotní péče předstíráním poruchy zdraví,
• z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas, nebo o který požádal. Výše těchto nákladů je upravena vnitřním předpisem a závisí na konkrétní situaci.

4) Škody způsobené na majetku Vězeňské služby ČR.

5) Regulační poplatky dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a doplatky za léčiva.

Současná právní úprava umožňuje prominutí dluhu, a to na základě písemné žádosti odsouzeného, k níž budou přiloženy doklady věrohodně vypovídající o jeho finanční a sociální situaci. Rozhodnutí o prominutí dluhu je zcela v kompetenci ředitele věznice, ze které byl odsouzený naposledy propuštěn. Prominutí může být úplné nebo částečné. Tíživými sociálními poměry je možno rozumět např. nemožnost nalézt zaměstnání, závažné onemocnění odsouzeného nebo jeho rodinného příslušníka či ztrátu majetku, např. v důsledku živelné pohromy.

Podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platí, že ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného.

Prohlášení o sociální a finanční situaci, příp. hodnověrné a ověřené doklady vypovídající o sociální situaci, např. potvrzení o evidenci na Úřadu práce, počet vyživovaných osob, Rozhodnutí sociálních orgánů a úřadů o pobírání různých sociálních dávek, doklad o úhradě nájemného, celkovou rodinnou situaci apod. V prohlášení o sociální a finanční situaci je třeba uvést následující údaje (úředně ověřené):

1. plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
2. potvrzení úřadu práce v případě, že dlužník není zaměstnán,
3. potvrzení orgánů sociálního zabezpečení v případě pobírání sociálních dávek,
4. doklady o úhradách nájemného za bydlení,
5. počet vyživovaných osob,
6. v případě nepříznivého zdravotního stavu příslušná zdravotní potvrzení,
7. peněžní ústavy, u nichž jsou vedeny účty, čísla účtů,
8. movité věci (spoluvlastnický podíl na nich),
9. nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich),
10. podnik dlužníka a jeho části a místo, kde se nachází.

Kompetence k částečnému, či úplnému prominutí dluhu, posečkání úhrady nedoplatku či její rozložení na splátky, má pouze ředitel věznice, ze které byl dlužník propuštěn na svobodu. Základní postup při prominutí dluhu či posečkání úhrady nedoplatku, případně její rozložení na splátky, je jednotně stanoven zákonnými, resortními a interními předpisy. Každý ředitel věznice ale posuzuje doložené doklady, jež vypovídají o sociální a ekonomické situaci žadatele individuálně a rovněž tak přihlíží i k průběhu výkonu vazby nebo trestu dlužníka.

Pohledávky vězněných osob (v aktuálním výkonu trestu odnětí svobody i po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody), které nebyly uhrazeny ve lhůtě splatnosti, jsou od 1. 10. 2013 postupovány k dalšímu vymáhání soudním exekutorům.