Generální ředitelství
Otevření stálé expozice vězeňské služby
PRAHA 18. prosince (VS ČR) - Nově otevřená stálá expozice České vězeňství v proměnách času v Muzeu Policie ČR v Praze Na Karlově je jediná expozice vězeňství, kterou může navštívit široká veřejnost. V rámci vězeňské služby jsou sice ještě tři expozice v objektech věznic Pankrác, Valdice a Mírov, ale tyto expozice nejsou veřejnosti běžně přístupné. Slavnostního otevření výstavy se krom autorů této expozice historiků Kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby Dr. Aleše Kýra a Aleny Kafkové zúčastnili také ministr spravedlnosti Pavel Blažek, generální ředitel vězeňské služby gen. Simon Michailidis či ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš.
Expozice nabízí několik unikátů. Jednak repliku gilotiny, jejíž originál je dodnes v původních prostorách tzv. Sekyrárny Památníku vězeňské služby v objektu pankrácké vazební věznice. Právě z pankrácké Sekyrárny byla do expozice vězeňství převezena jedna z původních rakví, ve kterých za II. světové války převáželi nacisté těla popravených do spalovny. Originální je taktéž popravčí prkno, na kterém byl dne 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory oběšen Heliodor Píka. Exponáty, které ukazují na těžkou práci vězňů z dob komunismu, darovalo Hornické muzeum Příbram.
Expozice je rozdělena do čtyř místností:
1. místnost
Historie českého vězeňství úzce souvisí s vývojem státní správy, trestního práva a soudnictví, který byl po staletí ovlivňován západoevropskou teorií a praxí. Významným vývojovým mezníkem se staly trestněprávní reformy za vlády habsburské císařovny a české královny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. ve druhé polovině 18. století. Na tyto reformy navázaly další změny trestní legislativy, justičního a vězeňského systému Rakousko – uherské monarchie v 19. století. Vytvořený systém byl rozvíjen v období první Československé republiky v letech 1918 – 1939.
2. místnost
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava přežívalo české vězeňství v působnosti ministerstva spravedlnosti a soudnictví s omezenou pravomocí. V německých nacistických vězeňských zařízeních bylo zacházení s občany protektorátu ovlivňováno rasovou nenávistí k osobám tzv. neárijského původu, zejména k Židům. Po roce 1948 zachvátila československé vězeňství tzv. třídní nenávist podle komunistické ideologie a vzoru Sovětského svazu.
3. místnost
Reformní snahy v letech 1965 - 1968 k prosazení Standardních minimálních pravidel pro zacházení s vězni, které vydala Organizace spojených národů, byly zmařeny v rámci tzv. normalizace společenského života. Teprve po roce 1989 mohla být připravena a realizována nová koncepce českého vězeňství v duchu Evropských vězeňských pravidel a humanistických tradic.
4. místnost
Dnem 1.1.1993 byla zřízena Vězeňská služba ČR, jejíž činnost je představena ve třech desetiletích. Od roku 2003 patří Vězeňská služba mezi ozbrojené sbory České republiky a stala se součástí integrovaného záchranného systému.
Fotogalerie
Další aktuality v kategorii
Žádné aktuality nenalezeny.