Generální ředitelství
Návštěva norských věznic i inspirace pro podporu příslušníků vězeňské služby
PRAHA 25. března (VS ČR) - Návštěva otevřené věznice Bastoy, věznice Halden, reintegračního centra Červeného kříže v Oslu a věznice a Domu na půl cesty v Oslu byly hlavní body zahraniční služební cesty do Norska, kterou organizoval spolek Vězeňská duchovenská péče. Cesty, která se uskutečnila na začátku března, se zúčastnilo celkem 18 členů, mezi kterými byli zástupci Vězeňské služby ČR, Pardubického kraje, statutárního města Pardubic a spolku Komunitní centrum Petrklíč. „Tato mise byla součástí projektu podpořeného z Norských fondů, jehož cílem je zlepšení podmínek a podpora příslušníků vykonávajících službu ve věznicích. Partnerem projektu je Norská církev, jejíž kaplani ve spolupráci s Norskou vězeňskou službou zajišťovali odborný program v jednotlivých věznicích," vysvětluje předsedkyně Vězeňské duchovenské péče Kristýna Čobanová.
Věznice Bastoy se nachází se na ostrově o rozloze 2,6 km² nedaleko Osla. Je příkladem otevřeného vězeňského systému, tzn., že tento model umožňuje odsouzeným ke konci trestu připravit se na návrat do společnosti za snížené ostrahy. Pobývá zde přibližně 115 vězňů, kteří mají volný pohyb po ostrově, pracují v zemědělství, lesnictví nebo na opravách budov. Za prací ale mohou odjíždět i na pevninu. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického je tento model zajímavý pro český vězeňský systém. „Celý koncept je postavený na maximální důvěře mezi systémem a vězněm. V případě provinění proti pravidlům je vězeň přeřazen zpět do zařízení se zvýšenou ostrahou. Jedním z benefitů je poměrně nízký náklad státu na jednoho vězně s ohledem na jejich pracovní aktivity, ale také nízká recidiva,“ uvedl hejtman Netolický.
Druhým zajímavým bodem programu byla návštěva věznice Halden, která je považována za jednu z nejmodernějších věznic v Evropě. Tento komplex, otevřený v roce 2010 v přepočtu za přibližně 4 miliardy korun, pojme 252 vězňů a zaměstnává 240 pracovníků. Z tohoto počtu tvoří zhruba 40 % ženy. Podle ekonomického náměstka generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Jaroslava Myšičky je v rámci norského systému podstatný také pravidelný kontakt s rodinou. A v případě této věznice hraje svoji roli také architektonická stránka: „Tento vězeňský komplex splňuje všechny standardy bezpečnosti a odsouzení jsou kultivováni i samotným prostředím, kde se konají různé aktivity a programy zacházení, resp. i návštěvy rodinných příslušníků. Množství aktivit se výrazně neliší od programů, které děláme v ČR, ale v podmínkách této nové norské věznice hraje i samotné prostředí důležitou roli a odsouzené může kultivovat,“ vyjádřil náměstek Myšička.
Velmi inspirativní bylo reintegrační centrum Červeného kříže, které pomáhá propuštěným vězňům při jejich návratu do společnosti. Klíčovou roli zde hraje propojení sociálního podniku ve formě bistra a opravny kol, školského zařízení, poradenského centra a pobočky probační služby. Na podpoře propuštěných se podílí i dobrovolníci, kteří již v době před propuštěním působí jako mentoři svých klientů. Ročně zde pomoc získá přibližně 500 bývalých vězňů. „Podpora vězně před a po propuštění je klíčová pro snižování recidivy, což potvrdil i mentorský projekt, který jsme pilotovali v předcházejícím projektu ve spolupráci se čtyřmi věznicemi. Zapojení dobrovolníků a možnost vězně pokračovat ve vzdělávání jsou užitečné nástroje, které bychom mohli aplikovat i v českém prostředí,“ uvedl Jakub Fraj, předseda spolku Komunitní centrum Petrklíč, který nyní ve spolupráci s Věznicí Pardubice a Vězeňskou duchovenskou péčí pilotuje mentorský program na dalším místě.
Vazební věznice Oslo a Dům na půl cesty
Uprostřed městské zástavby v Oslu je umístěna věznice z poloviny 19. století, která bude v následujících dvou letech kompletně přebudována s cílem vytvořit větší prostor pro vycházky a doprovodný program. Právě zde se účastníci cesty seznámili s programem SEB, který cílí na podporu příslušníků po vážných incidentech. Jeho součástí je strukturovaná skupinová reflexe ihned po incidentu, následovaná individuální podporou nadřízeného a případně psychologů. Cílem programu je podpořit duševní zdraví zaměstnanců pracujících ve vězeňství. Také provoz Domu na půl cesty je součástí norské vězeňské služby. 1. náměstek generálního ředitele Vězeňské služby ČR brig. gen. Tomáš Hůlka doplnil: „Sociální systém v rámci postpenitenciární péče v Norsku je propracovaný a představuje jeden z kroků k úspěšnému začlenění propuštěných vězňů do společnosti. Samozřejmě s velkou predikcí úspěšnosti snížení recidivy.“
Cesta do Norska přinesla cennou inspiraci pro český vězeňský systém a přiblížila norský systém péče o odsouzené i pěti zástupcům příslušníků z Věznice Heřmanice a Věznice Karviná. Zástupce hlavního kaplana Vězeňské služby ČR a místopředseda Vězeňské duchovenské péče Pavel Zvolánek cestu považuje za inspirativní: „Hlavními přínosy norského modelu jsou důvěra ve vězně, podpora jejich odpovědnosti, vzdělávání a systematická pomoc při jejich návratu do společnosti,“ shrnul Zvolánek.
