Generální ředitelství

Samozřejmě tu platí, že čím senzačnější, zajímavější či více šokující se nová informace zdá být, tím pravděpodobnější je, že se může jednat o dezinformaci. Senzační zprávy v dnešní době jen výjimečně bývají exkluzívní. Pokud je nějaká informace opravdu senzační, šokující, zajímavá nebo nová, velmi pravděpodobně se objeví z více zdrojů. Pak ji také lze snáze ověřit, a to buď přímo u původního zdroje, či u nejvěrohodnějšího sdělovacího prostředku, který tuto informaci zveřejní. Tím jsou obvykle mezinárodní tiskové agentury jako Reuters či AP. Jejich informace jsou vždy ověřené, a pokud publikují informaci, kterou nelze ověřit, je to výslovně zmíněno. V případě válečných konfliktů platí, že informace publikované válčícími stranami je třeba vždy brát s rezervou a ověřovat je z nezávislých zdrojů. Takové zprávy jsou totiž součástí válečné propagandy, která je sama specifickým druhem zbraně. 

Také v případě aktuálního válečného konfliktu na Ukrajině se od počátku objevují dezinformace všeho druhu, od naivních zpráv, které si někdo vymyslí a rozšíří po sociálních sítích, aniž by se vůbec obtěžoval jim dodávat nějakou věrohodnost, přes fotografie a videoklipy pořízené na jiných místech při jiných příležitostech, až po technologicky sofistikované videomanipulace vytvořené počítačovými programy a umělou inteligencí umožňující nahradit tváře herců tvářemi politiků a nechat je pak jich vlastním hlasem přednášet senzační proslovy. Obětí takovýchto dezinformací známých jako "deepfake" se po vypuknutí konfliktu stali oba prezidenti válčících zemí v projevech oznamujících kapitulaci své země. 

Více se o problematice dezinformací a válečné propagandy můžete dočíst zde, případně si můžete stáhnout příručku vydanou Ministerstvem vnitra ČR pro boj s dezinformacemi zde.