Generální ředitelství

Vězeňský systém v je podle závěrů ČHV dlouhodobě přeplněný, "napjatý k prasknutí". Historické dědictví v podobě kolektivního ubytování určuje charakter českého vězeňství zásadním způsobem. Bez toho aby širší veřejnost přijala fakt, že se jedná o závažný problém celé společnosti však bude velice obtížné systém reformovat.

"Největší přetrvávající problémy českého vězeňství spatřujeme v kolektivním ubytování vězněných osob, které samo o sobě vytváří mimořádně rizikové prostředí a výrazně snižuje možnosti výchovného působení vězeňských specialistů. Celý systém je podfinancován, budovy jsou mnohdy koncepčně velice zastaralé, vězeňské službě chybí personál a oproti naším západním sousedům až násobně," uvádí ČHV ve svém hodnotícím vyjádření. "Odsouzení si nejvíce stěžují na jednotvárnou stravu a reálnou nedostupnost lékařské péče. Personál věznic pak na omezené možnosti práce s odsouzenými a přítomnost drog ve věznicích."

Přesto, že se programy zacházení stále zdokonalují, možnosti zaměstnání odsouzených existují a asi 60 procent odsouzených pracuje, aktivit přibývá a do věznic vstupuje řada zkušených neziskových organizací pracujících s odsouzenými, většina odsouzených systému justice stále nedůvěřuje, je ve stavu rezignace a ve výkonu trestu pouze přežívá a pasivně čeká na propuštění. Jenom menšina odsouzených efektivně usiluje o řešení otázek vzdělanosti, kvalifikace, dluhů a dalších řešení příčin jejich trestné činnosti.

"Daný stav vytváří začarovaný kruh. Historie posledních 30 let ukazuje, že žádný partikulární recept na snížení stavu vězněných osob na běžnou západoevropskou úroveň nevydržel déle nežli pár měsíců. Žádná kampaň, ani nový typ trestu zatím nepřinesl řešení. Je zřejmé, že dokud nebude existovat dostatek odborníků v terénu, dokud bude účinná individuální práce s odsouzenými ve věznicích i po jejich propuštění spíše výjimkou a zejména dokud se reforma vězeňství a trestní politiky nestane prioritou státu, nelze si žádnou výraznou změnu k lepšímu představit. Věznice budou dále přeplněné a výchovný vliv pobytu v nich žádný, ne li záporný, recidiva enormně vysoká," uvedl vedoucí projektu, advokát Miroslav Krutina. Stát má sice podle něj jedinečnou příležitost v čase vyměřeném soudem zapracovat na motivaci, kvalifikaci a dovednostech odsouzeného tak, aby neměl potřebu po propuštění páchat další trestnou činnost a nepředstavoval tak pro společnost nepřiměřenou hrozbu, zatím ji ale v dostatečné míře nevyužívá.