Historie

HISTORIE A VÝVOJ VĚZNICE KYNŠPERK NAD OHŘÍ

HISTORIE  A VÝVOJ VĚZNICE  KYNŠPERK  NAD OHŘÍ

7.9.2011 19:29

Areál Věznice Kynšperk nad Ohří se nachází v katastrálním území obce Libavské Údolí a Zlatá u Kynšperka nad Ohří. Při cestě autem najdete věznici na trase Karlovy Vary – Cheb.

Věznice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren vybudovaných v 70. letech minulého století. Výstavba kasárenského areálu „Kynšperk“ byla zahájena v roce 1976 a ukončena v roce 1983. Kolaudační rozhodnutí o povolení užívání této stavby vydal Vojenský stavební úřad krajské vojenské ubytovací správy v srpnu 1985.

Po listopadu 1989 byl vojenský útvar zrušen a v roce 1995 bezúplatně převeden do užívání Vězeňské služby ČR. Smlouva o převodu práva hospodaření byla podepsána tehdejšími představiteli obou složek, a to ředitelem odboru ubytovací a stavební služby Ministerstva obrany ČR plk. Ing. Miloslavem Vyplašilem a tehdejším generálním ředitelem Vězeňské služby ČR plk. PhDr. Jiřím Malým v červnu 1995.Souhrnný protokol o předání a převzetí objektů posádky Kynšperk nad Ohří podepsala Vojenská ubytovací a stavební správa Plzeň zastoupená pplk. Ing. Michalem Wassem a Vězeňská služba ČR Věznice Horní Slavkov zastoupená npor. Alexandrem Kozelkou a střežení objektů a zařízení posádky přešlo dnem 15. 6. 1995 na Věznici Horní Slavkov. Převzetí celého komplexu se uskutečnilo 30. 7. 1995.

Na počátku svého vývoje byla věznice začleněna do Věznice Horní Slavkov jako objekt Kynšperk – Kolová, kam spadala až do konce roku 1999. Osamostatnila se od 1. ledna 2000 na základě nařízení ministra spravedlnosti č. 3 z 16. 12.1999 a byla profilována jako věznice s dozorem pro dospělé muže s ubytovací kapacitou 235 míst. V té době byl ministrem spravedlnosti pozdější veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl.

Krátce po převzetí komplexu byla zahájena výstavba prvního strážního stanoviště - hlavního vchodu a vjezdu do věznice a rekonstrukce některých objektů. Zprovoznila se budova správy věznice, zdravotnické středisko, kuchyňský blok s vyvařovnou a jedna z ubytoven odsouzených.

V roce 1995 pracovalo ve věznici 55 zaměstnanců. Někteří zaměstnanci přešli z věznice v Horním Slavkově a pomáhali rozjíždět její chod společně s nezkušenými, nově nastupujícími lidmi. Své uplatnění zde našla i řada bývalých vojáků z povolání, kteří tu sloužili v předchozích letech. K největšímu nárůstu zaměstnanců pak došlo po jejím osamostatnění v roce 2000, kdy jich v průběhu roku nastoupilo 84.

V lednu roku 1996 přijala věznice prvních 20 odsouzených přemístěných z jiných věznic. Průměrný počet odsouzených se v roce postupně zvýšil na 126.

V průběhu roku 1997 proběhla částečná rekonstrukce jedné z budov na pracoviště odsouzených s kapacitou 80 pracovních míst. Věznice zahájila hospodářskou činnost, v rámci které zaměstnávala cca 60 odsouzených.

Zaměstnanost se postupně zvyšovala v návaznosti na dokončování stavebních úprav dalších výrobních prostor na cca 250 odsouzených Odsouzení pracovali ve vězeňských režijních provozech a v provozovnách střediska hospodářské činnosti na pracovištích firem, zabývajících se výrobou drobných betonových prefabrikátů, kompletací reklamních materiálů a na vnějších pracovištích cizích subjektů při rekultivaci okolních výsypek, údržbě a opravách ústavů sociální péče nebo při práci v lese. Bezplatně také vykonávali pomocné a údržbové práce ve prospěch věznice.

Areál věznice zaujímá celkovou rozlohu 41ha, z toho ubytovací část činí více jak 6ha a tzv. výrobní zóna téměř 9,5ha. Ostatní plochu tvoří oplocené pozemky mimo vlastní věznici. V areálu věznice je 45 objektů. V současné době je využíváno 35 budov. Čtyři budovy jsou určeny pro ubytování odsouzených, další jsou využity jako pracovní prostory personálu správy věznice, strážní stanoviště, zdravotnické středisko, stravovací provoz, výrobní provozy, kotelna, čistírna odpadních vod, autoprovoz, sklady, tělocvična, ubytovna pro zaměstnance aj.

Kapacita věznice činí 862 míst a je určena pro výkon trestu odnětí svobody mužů s dozorem. Je zde zřízeno specializované oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené. Odsouzení trvale pracovně nezařaditelní jsou charakterizováni v § 69 zákona o výkonu trestu odnětí svobody (z. č. 169/1999 Sb.) Jedná se o osoby starší 65 let, pokud samy nepožádají o zařazení do práce; osoby, které byly uznány invalidními ve třetím stupni, ledaže samy požádají o zařazení do práce a jejich pracovní schopnost takovéto zařazení připouští, nebo osoby, jejichž zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení.

Chod věznice zajišťuje 142 příslušníků a 110 občanských zaměstnanců. 

 


 



Dobové fotografie