Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Co čeká odsouzeného po nástupu výkonu trestu

Výkon trestu odnětí svobody je zabezpečován podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (v platném znění), v souladu s Vyhláškou MS ČR č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu (v platném znění) a v souladu dalšími normami upravujícími výkon trestu odnětí svobody.

Personál oddělení výkonu trestu zabezpečuje komplexní zacházení s odsouzenými. Prostřednictvím individuálně vymezených programů zacházení realizuje různé formy a metody práce. Primárním cílem je zajistit u odsouzených naplnění účelu výkonu trestu, dále svým působením napomáhají ke změně hodnotové orientace, ke změně postoje ke spáchanému trestnému činu, motivují odsouzené k aktivnímu a zodpovědnému přístupu k plnění svých povinností.

Ve Věznici Kynšperk nad Ohří je v současné době umístěno více než 1000 odsouzených, které příslušný soud odsoudil k výkonu trestu do věznice s dozorem.

Po přemístění odsouzených do zdejší věznice (Věznice Kynšperk nad Ohří není nástupní věznicí) se noví odsouzení ubytují odděleně od ostatních na nástupním oddělení. Pobyt v nástupním oddělení se určuje individuálně a zpravidla nepřevyšuje dva týdny. Během této doby se odsouzený podrobně seznamuje zejména s obsahem zákona o výkonu trestu odnětí svobody, s řádem výkonu trestu, vnitřním řádem věznice a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat.

V době pobytu odsouzeného na nástupním oddělení zpracují příslušní odborní zaměstnanci komplexní zprávu, která vychází z psychologického, speciálně pedagogického, sociálního a lékařského posouzení (eventuálně dalších jiných poznatků) k odsouzenému. Tato zpráva je výchozím dokumentem pro následné zpracování návrhu programu zacházení a představuje základní formu cílevědomého a komplexního působení.

Programy zacházení

Podle § 40 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je odsouzený v průběhu pobytu ve věznici povinen podrobit se vnitřnímu řádu věznice, který vedle jiného vymezuje činnosti, které jsou pro jednotlivé skupiny odsouzených buď povinné, nebo dobrovolné. Soubor konkrétních činností, kterých je odsouzený povinen se zúčastnit nebo které může provádět, jsou stanoveny v programu zacházení.

Program zacházení obsahuje konkrétně formulovaný cíl působení na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným, směřující k dosažení cíle, a způsob a četnost hodnocení. Pravidelnou součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnávání odsouzeného, jeho účasti na pracovní terapii, vzdělávání anebo jiné náhradní činnosti, směřující k vytvoření předpokladů pro jeho samostatný způsob života. Pokud u odsouzeného přichází v úvahu více variant programu zacházení, umožní se mu výběr.

Při tvorbě programu zacházení je zohledněna délka trestu, příčiny a podmínky, za nichž se jedinec trestné činnosti dopustil a v neposlední řadě i prostorové, materiální i personální možnosti věznice. Program se nezpracovává, pokud má odsouzený vykonat trest nebo jeho zbytek v délce nepřesahující 3 měsíce.

Pokud si odsouzený z nabízených alternativ nevybere, účastní se povinně tzv. minimálního programu zacházení, který je stanoven vnitřním řádem věznice. Jeho základ tvoří především pracovní aktivity odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného.

Program zacházení je stanoven pro každého jedince individuálně, přičemž se zohledňuje vyhodnocení potřeb a rizik odsouzeného, s tím, že je prioritně sledováno pedagogicko-psychologické působení.

Programy zacházení jsou v průběhu výkonu trestu odnětí svobody aktualizovány – modifikovány, a to v závislosti na vývoji změn v chování odsouzeného a s přihlédnutím na individuální výběr aktivit ze strany odsouzeného, které jsou motivovány jeho zájmy a potřebami. Každý odsouzený, který si vybere některou z nabízených aktivit programu zacházení, má povinnost se této aktivity pravidelně a aktivně zúčastňovat.

Členění programu zacházení

Program zacházení se člení na:

  • pracovní aktivity,
  • vzdělávací aktivity
  • speciálně výchovné aktivity,
  • zájmové aktivity,
  • oblast utváření vnějších vztahů.

Pracovní a vzdělávací aktivity jsou považovány za nejúčelnější vyplnění volného času odsouzených. Bohužel zatím stále ještě není v možnostech vězeňské služby zabezpečit vzdělávání všem odsouzeným v takovém rozsahu, v jakém by bylo potřeba. Doplnění nebo získání úplného základního nebo středního vzdělání (či jiné odborné kvalifikace k výkonu některých druhů práce) by jistě napomohlo vytvořit předpoklady pro možné pracovní zařazení odsouzených ještě v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, resp. brzy po jejich propuštění.

Dosažení určité úrovně vzdělání významně podporuje možnost získat zaměstnání jak ve výkonu trestu odnětí svobody, tak zejména po propuštění odsouzeného na svobodu.

Do vzdělávacího procesu jsou zařazování především ti vězni, kteří jsou osobně motivováni, kteří mají ke vzdělání předpoklady, přičemž se zohledňují odsouzení mladiství a odsouzení ve věku blízkému věku mladistého, tj. od 18 do 26 let, kteří stojí na počátku své životní a profesní dráhy.

Po úspěšném dokončení vzdělávacího procesu obdrží vězněná osoba osvědčení nebo vysvědčení, ze kterého není zřejmé, že bylo získáno v době výkonu trestu odnětí svobody.

Pracovní aktivity

Pracovními aktivitami programu zacházení se rozumí:

  • zaměstnávání,
  • práce potřebná k zajištění každodenního provozu věznice,
  • pracovní terapie, vedená zaměstnanci Vězeňské služby s potřebným odborným vzděláním.

Práci odsouzených je nutné posuzovat jak z hledisek sociálně psychologických, výchovných a v některých aspektech i sociologických, tak i z pohledu ekonomického.

Práce je organizována tak, aby se co nejvíce přibližovala podmínkám civilního sektoru a zvyšovala schopnost odsouzených uplatnit se na trhu práce po propuštění z výkonu trestu.

Potřebný efekt má zejména získání, posílení a upevnění základních pracovních návyků, dovedností nebo zručnosti spolu se zvýšením úrovně vědomostí a tím i kvalifikace. Vyšší vzdělanostní úroveň a ukončená profesní příprava je základní podmínkou možnosti lepšího uplatnění po ukončení výkonu trestu odnětí svobody.

Odsouzení jsou zařazováni do pracovního procesu, s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu a tělesným a duševním schopnostem určených lékařem.

Speciálně výchovné aktivity

Speciálními výchovnými aktivitami programu zacházení se rozumí individuální a skupinová speciální pedagogická a psychologická působení vedená kompetentními zaměstnanci. Jedná se zejména o terapeutické aktivity (zejména sociální výcvik, psychoterapii, arteterapii, pohybovou terapii), sociálně právní poradenství a trénink zvládání vlastní agresivity.

Speciálně výchovné aktivity programů zacházení mohou být realizovány prostřednictvím individuálních a skupinových speciálně pedagogických a psychologických forem působení a jejich realizací je sledováno získání sociálních dovedností k životu na svobodě (řešení modelových konfliktních a jinak zátěžových situací, řešení akutních sociálních nebo psychických problémů, působení na změnu chování aj.).

Zájmové aktivity

Zájmovými aktivitami programu zacházení máme na mysli nejrůznější formy individuální a skupinové zájmové činnosti organizované a vedené zaměstnanci věznice s potřebným odborným vzděláním, které rozvíjejí v souladu s účelem výkonu trestu schopnosti, vědomosti a sociální dovednosti odsouzených.

Prostřednictvím individuálních či skupinových zájmových činností odsouzených je sledován rozvoj schopností odsouzených kvalitně prožívat volný čas. Tato schopnost, resp. její nedostatek, je problémem značné části vězeňské populace. Cílem je mimo jiné formovat osobnost odsouzeného, rozvíjet ji, kultivovat, budovat pozitivní vztahy k okolí a redukovat vnitřní napětí.

Průběžně jsou realizovány tzv. samoobslužné aktivity, které slouží především k přípravě odsouzených na soběstačný způsob života po propuštění, při nichž se odsouzení učí například udržovat vlastní oděv v čistotě (mají možnost si prádlo vyprat a následně vyžehlit, popř. provádět i drobnou údržbu oděvu apod.), připravovat jednoduchá, základní jídla atp.

Oblast utváření vnějších vztahů

Oblast utváření vnějších vztahů je orientována na udržení, posílení či vytvoření sociálně pozitivních vazeb odsouzených mimo věznici (zejména k partnerům, dětem, rodině, kvalitním přátelům). Snahou je zabránit zpřetrhání pozitivních sociálních vazeb – manželských a rodinných vztahů.

Kromě opatření, které není možné realizovat v potřebné míře, tj. zejména nemožnost umisťování odsouzených co nejblíže k místu bydliště z kapacitních důvodů, mohou odsouzení (po příslušné kontrole) bezproblémově odesílat a přijímat korespondenci, odebírat denní tisk a časopisy, sledovat televizi, rozhlas. V odůvodněných případech mají možnost telefonovat s blízkými osobami. Odsouzení, kteří splňují stanovená kritéria, mají možnost získat některou z kázeňských odměn (povolení opustit věznici v souvislosti s programem zacházení či v souvislosti s návštěvou nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody na vymezenou dobu). Odsouzení mají též v některých případech možnost využívat návštěv bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců vězeňské služby.

Kontakt s vnějším světem je možný i prostřednictvím spolupráce se státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.