Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti

Následující přehled často kladených otázek se týká ekonomické oblasti a finanční situace vězňů. Pokud nenaleznete vhodnou odpověď, můžete podat příslušným způsobem dotaz vězeňské službě.

Jaký dostávají odsouzení plat?

Odměňování odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnaní se řídí podle nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády stanoví, že odsouzenému přísluší podle druhu jím vykonávané práce základní složka odměny::

  1. v I. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 4 500,- Kč;
  2. ve II. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 6 750,- Kč;
  3. ve III. skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání, výše základní složky odměny činí 9 000,- Kč.

Odsouzenému je přiznána základní složka odměny podle druhu jím vykonávané práce a požadované kvalifikace. Pokud je odsouzený zařazen na práci, k jejímuž vykonávání není potřebná odborná kvalifikace, lze mu přiznat pouze I. skupinu základní složky odměny bez ohledu na jeho vzdělání.

Odměňování obviněných je stanoveno na základě zákona 262/2006 Sb. zákoník práce.

Jak je rozúčtována pracovní odměna odsouzeného?

Rozúčtování pracovní odměny (podle obecně platných předpisů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….):

1. ze 100 % hrubé pracovní odměny je odváděno 6,5 % na sociální pojištění + 4,5 % na zdravotní pojištění, zůstatek a daň ze mzdy (15% ze superhrubé mzdy – sleva na dani), zůstatek = čistá pracovní odměna

2. ze 100 % čisté pracovní odměny se provádí srážky ve výši:
– 30 % na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí,
– 32 % na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, maximálně však 1500,- Kč za kalendářní měsíc.
– 12 % na další srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,
– 4 % na ostatní srážky,
– 20 % na kapesné,
– 2 % na úložné.

3. Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, převedou se na jeho účet zřízený a vedený věznicí a odsouzený se o tom vyrozumí. Nesouhlasí-li odsouzený s přijetím peněz, peníze se vrátí odesílateli na náklady odsouzeného.

Příjem peněz a nakládání s nimi

ze 100 % zaslané peněžní částky jde:
50% do úschovy a případně doplnění cestovného do stanovené výše
50% na rezervované peníze, ze kterých je po rozúčtování příjmů za kalendářní měsíc použito

  • 40% max.1.500,- Kč za kalendářní měsíc na úhradu nákladů výkonu trestu
  • zůstatek po odečtení nákladů výkonu trestu na úhradu případných pohledávek dalších subjektů

Příklad:

U srážek nákladů výkonu trestu musí být dodržena obě stanovená omezení – 40% max. 1.500,- Kč za kalendářní měsíc. Pokud jsou odsouzenému v průběhu kalendářního měsíce zaslány finanční prostředky ve výši 5.000,- Kč, náklady výkonu trestu z uvedené částky ve výši 40% jsou 2.000,- Kč ale maximální částka je stanovena na 1.500,- Kč a odsouzený uhradí pouze 1.500,- Kč.V tomto případě již neplatí 10% na úhradu pohledávek dalších subjektů.
( podle §25 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, NGŘ č. 15/2001)

4. Peníze odsouzených vede věznice na oddělených účtech (účet kapesného, účet úložného, účet rezervovaných peněz, účet exekuce, účet peněz v úschově, účet sociálního kapesného, účet „zdravotní“ a účet cestovného) a v rámci svého zřízeného účtu u peněžního ústavu (České národní banky) peníze ukládá u tohoto ústavu. Peníze, které odsouzený předal do úschovy nebo přijal se rozdělí z jedné poloviny na rezervované peníze, z druhé poloviny na peníze do úschovy.
Úroky z uložených finančních prostředků jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Úroky ani náklady na bankovní služby se na účtech odsouzených neprojevují.
(viz. § 4 NGŘ č. 15/2001)

Kdo hradí za vězněné osoby dluhy a pobyt ve V a VV?

Dluhy hradí vězněná osoba. V případě, že vězněná osoba není solventní, je možná úhrada dluhů od jiné osoby (např. prostřednictvím manžela(ky), druha(ky), jiných osob).

Druhy možných pohledávek (dluhů):

1) Náklady výkonu vazby (§ 152 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu v aktuálním znění) – denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce (§ 10 vyhlášky č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….)
Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato osoba pojištěna podle zvláštního právního předpisu.

2) Náklady výkonu trestu – odsouzení mají povinnost hradit dle § 35 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody náklady výkonu trestu ve výši 40 % z čisté pracovní odměny, maximálně 1500,- Kč za kalendářní měsíc. Nelze-li tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici.

Od povinnosti hradit náklady výkonu trestu je osvobozen odsouzený

  1. který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost,
  2. který nedovršil 18. rok věku,
  3. po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu,
  4. po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně,
  5. po dobu přerušení výkonu trestu,
  6. po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného,
  7. po dobu dočasného předání do ciziny,
  8. je-li na útěku.

3) Další náklady (§ 36 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody) je odsouzený povinen hradit zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení vynaložené Vězeňskou službou, jestliže:

  1. si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,
  2. zneužil zdravotní péče předstíráním poruchy zdraví,
  3. z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas, nebo o který požádal. Výše těchto nákladů je upravena vnitřním předpisem a závisí na konkrétní situaci.

4) Škody způsobené na majetku Vězeňské služby ČR.

5) Regulační poplatky dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a doplatky za léčiva.

Platí se za pobyt a kolik?

viz předchozí otázka

Lze požádat o prominutí dluhu?

Prominout dluh, resp. pohledávky v evidenci Vězeňské služby ČR lze částečně nebo zcela po propuštění z výkonu trestu, a to na základě písemné žádosti, která je řádně doložena potřebnými doklady. Doklady musí věrohodně vypovídat o finanční a sociální situaci dlužníka.

Rozhodnutí o prominutí dluhu je v přímé kompetenci ředitele věznice, ze které byl odsouzený naposledy propuštěn, a to na základě znění odst. 4 § 35 a odst. 5 § 36 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.

Co je třeba doložit v případě požádání o prominutí dluhu?

Prohlášení o sociální a finanční situaci, příp. hodnověrné a ověřené doklady vypovídající o sociální situaci, např. potvrzení o evidenci na Úřadu práce, počet vyživovaných osob, Rozhodnutí sociálních orgánů a úřadů o pobírání různých sociálních dávek, doklad o úhradě nájemného, celkovou rodinnou situaci apod.

V prohlášení o sociální a finanční situaci je třeba uvést následující údaje:

  1. plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
  2. potvrzení úřadu práce v případě, že dlužník není zaměstnán,
  3. potvrzení orgánů sociálního zabezpečení v případě pobírání sociálních dávek,
  4. doklady o úhradách nájemného za bydlení,
  5. počet vyživovaných osob,
  6. v případě nepříznivého zdravotního stavu příslušná zdravotní potvrzení,
  7. peněžní ústavy, u nichž jsou vedeny účty, čísla účtů,
  8. movité věci (spoluvlastnický podíl na nich),
  9. nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich),
  10. podnik dlužníka a jeho části a místo,kde se nachází.

Má každá věznice jiné podmínky pro prominutí dluhu nebo jsou podmínky jednotné?

Kompetence k částečnému, či úplnému prominutí dluhu nebo k upuštění od vymáhání pohledávky má pouze ředitel věznice, ze které byl dlužník propuštěn na svobodu. Toto určuje znění odst. 2 § 35 zákona o VTOS. Základní postup při prominutí či upuštění dluhu je stanoven jednotně vnitřním nařízením generálního ředitele Vězeňské služby ČR. Každý ředitel věznice ale posuzuje doložené doklady vypovídající o okolnostech prominutí dluhu, či upuštění od jeho vymáhání individuálně a přihlíží i k průběhu výkonu vazby nebo trestu dlužníka.

Jaký dostává odsouzený plat a jak je rozúčtován? Mohu mu zasílat peníze?

Odsouzení dostávají pracovní odměnu v souladu s Nařízením vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody. Průměrná hrubá pracovní odměna za rok 2008 činila 3 902,- Kč. Pracovní odměna odsouzených je rozúčtovávána v souladu s Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 10/2001 Sb., o srážkách z odměny odsouzeného. Čistá pracovní odměna se dělí:

30% na výživné nezaopatřených dětí
40% (do max. výše 1 500,- Kč/měsíc) na náklady výkonu trestu
12% na srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy
4% na ostatní srážky
12% na konto kapesné
2% na konto úložné

Ano odsouzenému lze zaslat do věznice či vazební věznice peníze.

Kdo hradí za vězněné osoby dluhy a pobyt ve V a VV? (Zda platí za pobyt a kolik?)

Dluhy a náklady výkonu trestu jsou hrazeny z pracovní odměny vězňů (viz. výše uvedený systém rozúčtování). Dále lze hradit náklady výkonu trestu z vězněm přijatých peněz do věznice, při zachování pravidla – do max. výše 1 500,- Kč/měsíc.