Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Základní otázky

Přehled základních otázek na téma Vnější diferenciace

1. Co je vnější diferenciace a jaká bude její podoba?
2. Koho soud zařadí do zvýšené ostrahy?
3. Co se stane s odsouzenými zařazenými v dohledu a dozoru?
4. Co se stane s mladistvými odsouzenými?
5. Co je vnitřní diferenciace?
6. Jaký bude postup po nabytí účinnosti zákona?
7. Může věznice v rámci přechodu stanovit jiný stupeň zabezpečení?
8. Komu se stanoví nízký stupeň zabezpečení?
9. Komu se stanoví střední stupeň zabezpečení?
10. Komu se stanoví vysoký stupeň zabezpečení?
11. Kdo doporučuje umístění odsouzeného?
12. Co je podkladem pro takové doporučení?
13. Co jsou vnější rizika?
14. Co jsou vnitřní rizika a jak se dělí?
15. Co je to modifikace základní určení oddělení?
16. Kdy dojde k takovému vyhodnocení?
17. Které skutečnosti se zohledňují při posuzování, zda u odsouzeného nenastaly skutečnosti odůvodňující umístění do vyššího oddělení?
18. Kdy se bude zpracovávat KZ SARPO?
19. Kdo rozhoduje o umístění odsouzeného?
20. Může se rozhodnutí odchylovat od doporučení?
21. Jak se o umístění dozví odsouzený?
22. Má právo se proti takovému rozhodnutí odvolat?
23. Může se odvolat odsouzený proti umístění do nízkého stupně zabezpečení?
24. Má odvolání odkladný účinek?
25. Jaká je lhůta pro podání návrhu odsouzeným?
26. Kdo rozhoduje o takovém odvolání?
27. Jak takové rozhodování probíhá?
28. Do kdy musí soud rozhodnout?
29. Co přezkoumává soud?
30. Kdy soud návrh zamítne?
31. Kdo rozhodne o umístění odsouzeného do konkrétní věznice?
32. Kdy lze změnit stupeň umístění/zabezpečení?
33. Kdy může odsouzený podat návrh na změnu umístění?
34. Jaké jsou limity při změně stupňů zabezpečení?
 

ZÁKLADNÍ OTÁZKY

 

ODPOVĚDI A KONTEXT

1.         Co je vnější diferenciace a jaká bude její podoba?

Jedná se o vnější členění základních typů věznic. Pravomoc vnější diferenciace nadále zůstává v rukou soudců. Po redukci čtyř základních typů věznic se budou rozlišovat pouze dva typy věznic: věznice s ostrahou a věznice se zvýšenou ostrahou.

2.         Koho soud zařadí do zvýšené ostrahy?

Soud podle Trestního zákoníku zpravidla zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest (§ 54), kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108), kterému byl za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osm let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z vazby, z výkonu trestu nebo z výkonu zabezpečovací detence.

3.         Co se stane s odsouzenými zařazenými v dohledu a dozoru?

Dnem účinnosti trestního zákoníku se zařazení odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem a do věznice s dozorem mění na zařazení do věznice s ostrahou. Odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou zůstávají nadále v typu věznice s ostrahou.

4.         Co se stane s mladistvými odsouzenými?

Změna vnější diferenciace se týká pouze dospělých odsouzených, takže u mladistvých zůstává zachován stávající stav.

5.        

 

Co je vnitřní diferenciace?

Jedná se o vnitřní členění jednotlivých typů věznic (ostraha a zvýšená ostraha) dle stupně zabezpečení. Věznice s ostrahou se člení na oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení.  Tato oddělení se dále člení na jednotlivé oddíly.

Termín vnitřní diferenciace se používá také pro zvláštní věznici pro mladistvé, avšak toto členění nezahrnuje jednotlivé stupně zabezpečení ve smyslu výše uvedených typů věznic.

6.         Jaký bude postup po nabytí účinnosti zákona?

Odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem za nedbalostní trestné činy se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za umístěné do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem za jiné než nedbalostní trestné činy za umístěné do oddělení se středním stupněm zabezpečení a odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dozorem a do věznice s ostrahou za umístěné do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení, nestanoví-li Vězeňská služba jinak.

7.         Může věznice v rámci přechodu stanovit jiný stupeň zabezpečení?

V tzv. přechodném období bude moci věznice zohlednit dosavadní průběh výkonu trestu a odsouzenému modifikovat zákonem určený stupeň zabezpečení za dodržení stanovených podmínek. Stupeň zabezpečení lze zmírnit o jeden stupeň na základě následujících kritérií: nezávažná trestná činnost, charakteristika osobnosti, dosavadní způsob života, plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu, realizace programu výstupního zacházení. Stupeň zabezpečení lze zvýšit o jeden stupeň, v mimořádných případech o dva stupně, na základě následujících kritérií: míra statického rizika, stupeň a povaha narušení odsouzeného, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestů, hrozba útěku, další trestní řízení, zejména pro specifickou trestnou činnost, skutečnost, že odsouzený byl v minulosti odsouzen pro specifickou trestnou činnost, další skutečnosti významné pro stanovení stupně zabezpečení, plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu, realizace programu výstupního zacházení.

8.         Komu se stanoví nízký stupeň zabezpečení?

Nízký stupeň zabezpečení je výsledkem souhrnného vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik. Je stanoven jednak odsouzenému za nedbalostní trestný čin k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu 3 roky, a jednak odsouzenému za úmyslný trestný čin k trestu nepřevyšujícímu 1 rok, který dosud nebyl ve výkonu trestu, nejde-li o odsouzeného za trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami anebo trestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, nebo trestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí.

Toto pravidlo platí pouze za předpokladu, že nebyly zjištěny skutečnosti vyžadující vyšší stupeň zabezpečení.

9.         Komu se stanoví střední stupeň zabezpečení?

Střední stupeň zabezpečení je výsledkem souhrnného vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik. Je stanoven jednak odsouzenému za nedbalostní trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu 3 roky, a jednak odsouzenému za úmyslný trestný čin k trestu nepřevyšujícímu 3 roky, který je ve výkonu trestu nejvýše potřetí, nejde-li o odsouzeného za trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami anebo trestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, nebo trestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí.

Toto pravidlo platí pouze za předpokladu, že nebyly zjištěny skutečnosti vyžadující nižší nebo vyšší stupeň zabezpečení.

10.     Komu se stanoví vysoký stupeň zabezpečení?

Vysoký stupeň zabezpečení je výsledkem souhrnného vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik. Je stanoven odsouzenému, u kterého nejsou splněny podmínky pro umístění do oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení.

Toto pravidlo platí pouze za předpokladu, že nebyly zjištěny skutečnosti vyžadující nižší stupeň zabezpečení.

11.     Kdo doporučuje umístění odsouzeného?

Doporučení předkládá odborná komise zřízená ředitelem věznice. Její složení upravuje zákon o výkonu trestu a vnitřní norma Vězeňské služby.

 

12.     Co je podkladem pro takové doporučení?

Podkladem pro doporučení odborné komise je vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik prostřednictvím mechanismu pro umístění, jež je součástí Vězeňského informačního systému. Při vyhodnocování vnějších a vnitřních rizik u velmi nebezpečných odsouzených se vyžaduje vždy stanovisko komise Generálního ředitelství VS ČR.

 

13.     Co jsou vnější rizika?

Vnější rizika vyjadřují míru nebezpečnosti odsouzeného pro společnost s ohledem na trestnou činnost, za kterou mu byl uložen trest, délku trestu a formu zavinění s přihlédnutím k pobytům ve výkonu trestu.

 

14.     Co jsou vnitřní rizika a jak se dělí? Vnitřní rizika se dělí na primární a sekundární.

Primární vnitřní rizika vyjadřují míru rizika ohrožení bezpečnosti během výkonu trestu s ohledem na individuální charakteristiku odsouzeného, v níž se zohledňují zejména povaha jeho trestné činnosti, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestu a hrozba útěku. Primární vnitřní rizika v procesu umístění do některého z oddělení mohou stupeň zabezpečení modifikovat pouze směrem nahoru – k vyššímu stupni.

Sekundární vnitřní rizika aktualizují stupeň zabezpečení v průběhu výkonu trestu s ohledem na plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu a blížící se konec trestu.  Sekundární vnitřní rizika se v procesu umístění do některého z oddělení nezapojují.

15.     Co je to modifikace základní určení oddělení?

Modifikací se míní úprava výsledku vyhodnocení vnějších rizik, které je vyjádřeno v základním určení stupně zabezpečení /oddělení. V procesu umístění do některého z oddělení mohou primární vnitřní rizika pouze stupeň zabezpečení zvyšovat. Po zpracování komplexní zprávy lze stupeň zabezpečení snížit a to s ohledem na závažnost trestné činnosti odsouzeného, charakteristiku osobnosti a dosavadního způsobu jeho života, které snížení stupně zabezpečení odůvodňují.

16.     Kdy dojde k takovému vyhodnocení?

K samotnému vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik včetně doporučení odborné komise o umístění odsouzeného dojde v přijímacím oddíle nástupní věznice, která nemá zpravidla převýšit dva týdny.

Po nástupu (dodání apod.) do výkonu trestu se nově přijatí odsouzení ubytují v přijímacím oddílu věznice odděleně od ostatních, přičemž je věznice i nadále vázána zásadami uvedenými v § 7 zákona o výkonu trestu.

Zde se provede vstupní lékařská prohlídka a vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik. Pokud se týká zajišťování vnitřní a vnější bezpečnosti použijí se na přijímací oddíl ustanovení týkající se oddělení s vysokým stupněm zabezpečení.

17.     Které skutečnosti se zohledňují při posuzování, zda u odsouzeného nenastaly skutečnosti odůvodňující umístění do vyššího stupně zabezpečení?

V rámci stanovení stupně zabezpečení v přijímacím oddílu jsou uvedena taxativně stanovená kritéria, na základě kterých lze odsouzeného umístit do vyššího stupně zabezpečení. Těmito jsou míra statického rizika, stupeň a povaha narušení odsouzeného, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestů, hrozba útěku, další trestní řízení, zejména pro specifickou trestnou činnost, skutečnost, že odsouzený byl v minulosti odsouzen pro specifickou trestnou činnost, další skutečnosti významné pro stanovení stupně zabezpečení.

18.     Kdy se bude zpracovávat komplexní zpráva

V přijímacím oddílu nástupní věznice typu s ostrahou se zpracuje mechanismus vnitřní diferenciace. Komplexní zpráva o odsouzeném se zpracovává při jeho pobytu v nástupním oddíle konkrétní věznice, tak jak je tomu i dnes.

19.     Kdo rozhoduje o umístění odsouzeného?

O umístění do oddělení rozhoduje s konečnou platností ředitel věznice. Odborná komise musí své doporučení o umístění odsouzeného do některého z oddělení věznice s ostrahou předložit řediteli bez zbytečného odkladu.

20.     Může se rozhodnutí odchylovat od doporučení?

Návrh odborné komise není pro ředitele věznice závazný. Dojde-li k odchylnému rozhodnutí od návrhu odborné komise, musí ředitel věznice tento postup písemně odůvodnit a o rozhodnutí informovat o odchylném rozhodnutí Ministerstvo spravedlnosti ve stanovené lhůtě.

21.     Jak se o umístění dozví odsouzený?

Rozhodnutí o umístění se vyhotoví písemně a doručí rovněž odsouzenému.

 

22.     Má právo se proti takovému rozhodnutí odvolat?

Odsouzený umístěný do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení ve věznici s ostrahou má právo se proti rozhodnutí ředitele věznice odvolat, a to nejen v případě odchylných rozhodnutí. O tomto musí být odsouzený poučen. Nejedná se o opravný prostředek v pravém slova smyslu, odsouzený nepodává stížnost, nýbrž se na příslušný soud obrací s návrhem na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení.

23.     Může se odvolat odsouzený proti umístění do nízkého stupně zabezpečení?

Odsouzený smí podat pouze návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení. To znamená pouze v případě, kdy je odsouzený umístěn do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení.

24.     Má odvolání odkladný účinek?

Odvolání, resp. podání návrhu o umístění do nižšího stupně zabezpečení nemá odkladný účinek a je tudíž vykonatelné. Odkladný účinek podanému návrhu nemůže přiznat ani soud. Ředitel věznice má povinnost neprodleně poslat návrh odsouzeného, vlastní rozhodnutí, doporučení odborné komise, doklad o doručení rozhodnutí odsouzenému a další relevantní materiály příslušnému soudu.

25.     Jaká je lhůta pro podání návrhu odsouzeným?

Odsouzený tak může učinit do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí ředitele věznice. Na návrh se nekladou žádné formální požadavky.

26.     Kdo rozhoduje o takovém odvolání?

Soudem příslušným k rozhodování o návrhu změny vnitřní diferenciace je obdobně jako v případě rozhodování o změně způsobu výkonu trestu v rámci vnější diferenciace, okresní soud, v jehož obvodu odsouzený vykonává trest odnětí svobody.

27.     Jak takové rozhodování probíhá?

Soud zásadně rozhoduje ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání však může návrh zamítnout z důvodu opožděnosti (nedodržení stanovené lhůty) nebo neoprávněnosti (návrh byl podán jinou osobou než odsouzeným, nebo se odsouzený domáhá umístění do vyššího stupně zabezpečení).

28.     Kdy musí soud rozhodnout?

Nebrání-li tomu důležité důvody, je pro rozhodování soudu stanovena pořádková lhůta, a to v délce 30 dnů od doručení k soudu. Tudíž stejná jako při rozhodování o podmíněném propuštění. Rozhodnutí o návrhu odsouzeného soud zasílá i řediteli.

29.     Co přezkoumává soud?

Soud přezkoumává rozhodnutí ředitele věznice především po formálně právní stránce (zákonnost, odůvodněnost). V případě, že shledá rozhodnutí ředitele věcně správné a zákonné, návrh odsouzeného zamítne. V opačném případě rozhodnutí ředitele zruší, a buď rozhodne sám, nebo uloží řediteli věznice, aby znovu u umístění rozhodl. V takovém případě je ředitel věznice při svém novém rozhodování vázán právním názorem soudu.

30.     Kdy soud návrh zamítne?

Byl-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem upravujícím výkon trestu nebo osobou, která k podání návrhu není oprávněna, soud jej zamítne. Toto rozhodnutí může soud učinit též v neveřejném zasedání. Nebo návrh zamítne také tehdy, bylo-li v době od doručení návrhu soudu rozhodnuto o umístění odsouzeného do jiného oddělení věznice s ostrahou z důvodu změny míry vnějších a vnitřních rizik.

31.     Kdo rozhodne o umístění odsouzeného do konkrétní věznice?

O umístění do konkrétní věznice rozhoduje Generální ředitelství VS ČR. Kromě stupně zabezpečení se řídí také druhem programů zacházení s odsouzenými realizovaných v jednotlivých věznicích, možností poskytovat nebo zajišťovat potřebné zdravotní služby a podle možností také přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest odnětí svobody co nejblíže místu pobytu blízkých osob.

32.     Kdy lze změnit umístění/stupeň zabezpečení?

 

 

Změna stupně zabezpečení u odsouzených zařazených soudem do věznice s ostrahou je možná pouze na základě změny vnějších nebo primárních i sekundárních vnitřních rizik. Vyhodnocení míry těchto rizik se posuzuje vždy alespoň při hodnocení plnění programu zacházení, dodržování vězeňského režimu, realizaci programu výstupního zacházení nebo při zjištění nedostatků při kontrole Ministerstva spravedlnosti. V případě podání návrhu odsouzeného na změnu umístění lze změnit umístění také na základě soudního rozhodnutí.

Do procesu změny umístění do některého z oddělení mohou jak primární tak i sekundární rizika stupeň zabezpečení měnit dle pravidel směrem dolů – k nižšímu stupni, ale také směrem nahoru – k vyššímu stupni.

33.     Kdy může odsouzený podat návrh na změnu umístění? Odsouzený nemůže podat návrh na změnu umístění v tom slova smyslu, že by si kdykoli mohl osobně o změnu umístění požádat. Návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení má právo podat jako reakci na akt rozhodnutí ředitele věznice o umístění do některého z oddělení a to do 3 dnů od doručení takového rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty musí soud jakýkoli návrh na umístění odsouzeného zamítnout.
34.     Jaké jsou limity při změně stupňů zabezpečení?

V případě změny vnějších a primárních vnitřních rizik lze zvýšit stupeň zabezpečení o 1 stupeň, v mimořádných případech až o 2 stupně, snížit lze pouze o 1 stupeň.

V případě sekundárních vnitřních rizik lze u:

– hodnocení plnění programu zacházení zvýšit až o 2 stupně nebo snížit stupeň zabezpečení pouze o 1 stupeň.

– hodnocení dodržování vězeňského režimu zvýšit až o 2 stupně nebo snížit stupeň zabezpečení pouze o 1 stupeň. Současně platí, že do oddělení s nižším stupněm zabezpečení lze realizovat pouze za podmínky kladného hodnocení plnění programu zacházení.

– realizace programu výstupního zacházení stupeň zabezpečení pouze snížit o 1 stupeň. Současně platí, že k této realizaci může dojít nejdříve 6 měsíců před očekávaným skončením výkonu trestu.