Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Změna vnější diferenciace

Nová vnější diferenciace věznic vychází především z potřeby vytváření moderního penitenciárního zacházení s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody. Základním cílem je vytvořit takové podmínky, které přispějí k resocializaci těchto osob a sníží riziko opakování trestné činnosti, což je plně v intencích programového prohlášení vlády, která se mj. zavázala minimalizovat rizika recidivy po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Změna vnější diferenciace patří k základním změnám v rámci Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2025. Vychází z Doporučení Rec (2006)2 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům k Evropským vězeňským pravidlům, z Doporučení Rec (2003)23 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o zacházení s odsouzenými k doživotnímu a jiným dlouhodobým trestům a rovněž z Doporučení uvedených ve zprávách pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, které vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) v letech 2006 a 2008.  Tato změna odpovídá i výslovnému doporučení CPT pro vládu Slovenské republiky: „CPT sa domnieva, že rozdelenie a diferenciace väzňov umožňujúca každej osobe byť hodnotený v zmysle bezpečnostných rizik, zručností a potreb sa má udiať pri prijatí do väzenia a nie na úrovni ukladania trestu. Dobre navrhnutý postup rozdelenia / diferenciace poskytne úradům potrebné informace na zaobchádzanie s väzňami ako s jednotlivcami a ich špeciálnými potrebami; takýto postup umožní rozlišovať malý počet väzňov, ktorí môžu predstavovať hrozbu pre bezpečnost alebo kontrolu nad väčšinou, ktorá bude vhodná na začlenenie do normálního vytvoreného programu režimových aktivit. CPT doporúča, aby slovenské úrady posúdili súčasný model diferenciáce väzňov a vyvinuli a zaviedli vhodný systém rozdělovania a diferenciáce väzňov vězeňskými úradmi v zmysle predchádzajúcích poznámok.“.

Z hlediska evropského srovnávání byla Česká republika do 30. 9. 2017 jedním z posledních států využívajících model, ve kterém soud zařazuje odsouzené do některého typu věznice výhradně na základě trestněprávních kritérií. Model, který neodpovídal doporučení Evropských vězeňských pravidel č. 51.4., podle kterého musí být každý vězeň vězněn v takových bezpečnostních podmínkách, které odpovídají aktuálnímu stupni rizika.

Řešení spočívající ve svěření rozhodování vězeňským službám místo soudů je obecně považováno za pružnější a efektivnější, neboť vězeňské služby mají na rozdíl od soudů lepší možnosti k poznání osobnosti odsouzeného, disponují příslušnými specialisty (psychology, sociálními pracovníky, pedagogy) a pobyt odsouzeného ve výkonu trestu poskytuje dostatek času pro zkoumání osobnosti odsouzeného.

Systém vnější diferenciace věznic využívá v plném rozsahu do praxe v České republice zavedenou metodu hodnocení rizik a potřeb (Risk/Needs Assessment). Tato metoda se soustřeďuje na zjišťování rizikových faktorů odsouzeného (možnost recidivy a její závažnosti) tak, že jsou analyzovány jak statické (neměnné), tak dynamické (proměnlivé) rysy osobnosti odsouzeného. Součástí této metody je i vyhodnocování motivace odsouzeného, jeho schopnost a ochota podílet se na změně svého života.