Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti

Nejčastěji kladené otázky z ekonomické oblasti

16.9.2013 11:30

Následující přehled často kladených otázek se týká ekonomické oblasti a finanční situace vězňů. Pokud nenaleznete vhodnou odpověď, můžete podat přílušným způsobem dotaz vězeňské službě.


JAKÝM ZPŮSOBEM LZE ZASLAT FINANČNÍ PROSTŘEDKY VĚZNĚNÝM OSOBÁM?

Poštovní poukázkou s uvedením adresy věznice, jména, příjmení a data narození odsouzeného nebo obviněného a nebo bankovním převodem, kdy číslo účtu a variabilní symbol sdělí pracovnice ekonomického oddělení vězněným osobám nebo odesílateli peněz. Pokud adresát nesouhlasí s jejich přijetím, jsou peníze vráceny na jeho náklady zpět na adresu odesílatele.


JAKÝM ZPŮSOBEM SE ZASÍLAJÍ FINANČNÍ PROSTŘEDKY VĚZNĚNÝM OSOBÁM NA LÉKY, ZDRAVOTNÍ POPLATKY A DALŠÍ ZDRAVOTNÍ POTŘEBY? 
Poštovní poukázkou s uvedením adresy věznice, jména, příjmení a data narození odsouzeného a nebo bankovním převodem, kdy číslo účtu a variabilní symbol sdělí pracovnice ekonomického oddělení odsouzeným nebo odesilateli peněz. A dále musí být vyznačeno na složence či bankovním příkazu, že jsou tyto finanční prostředky zaslané výhradně na léky, zdravotní poplatky a zdravotní potřeby.



PŘÍJEM PENĚZ A NAKLÁDÁNÍ S NIMI
Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, odsouzený se o tom vyrozumí. Pokud odsouzený s přijetím prostředků souhlasí, převedou se na účet zřízený pro správu a evidenci finančních prostředků odsouzeného. Nesouhlasí-li odsouzený s přijetím peněz, peníze se vrátí odesílateli na náklady odsouzeného.

Ze 100 % zaslané peněžní částky jde:
- 50 % do úschovy „osobní“ a případně doplnění cestovného do stanovené výše
- 50 % na peníze v úschově rezervované peníze – „R“

1) Pokud má odsouzený evidované pohledávky, pro které se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, pohledávky spojené s trestním řízením, soudní a správní poplatky, škodu, použije se část těchto peněz po rozúčtování za kalendářní měsíc na úhradu nákladů výkonu trestu ve výši 40 %, max. 1 500 Kč za kalendářní měsíc a zůstatek těchto peněz se převede na účet peněz v úschově – exekuční peníze „ E“ k úhradě výše uvedených pohledávek.

2) Pokud odsouzený nemá evidované pohledávky, pro které se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, pohledávky spojené s trestním řízením, soudní a správní poplatky, škodu, ponechá se na účtu v úschově rezervované peníze – „R“ pouze částka na úhradu nákladů výkonu trestu ve výši 40 %, max. 1 500 Kč za kalendářní měsíc a zůstatek těchto peněz se převede na účet peněz v úschově osobní účet – „O“.

Příklad: U srážek nákladů výkonu trestu musí být dodržena obě stanovená omezení - 40% max. 1.500,- Kč za kalendářní měsíc. Pokud jsou odsouzenému v průběhu kalendářního měsíce zaslány finanční prostředky ve výši 5.000,- Kč, náklady výkonu trestu z uvedené částky ve výši 40% jsou 2.000,- Kč. Maximální částka je stanovena na 1.500,- Kč, tzn. že odsouzený uhradí pouze 1.500,- Kč, zbylých 500,- Kč zůstává na kontě odsouzeného. 

Peníze odsouzených vede věznice na oddělených účtech (účet kapesného, účet úložného, účet rezervovaných peněz, účet exekuce, účet peněz v úschově, účet sociálního kapesného, účet „zdravotní“ a účet cestovného) a v rámci svého zřízeného účtu u peněžního ústavu (České národní banky) peníze ukládá u tohoto ústavu. Peníze, které odsouzený předal do úschovy nebo přijal se rozdělí z jedné poloviny na rezervované peníze, z druhé poloviny na peníze do úschovy.
Úroky z uložených finančních prostředků jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Úroky ani náklady na bankovní služby se na účtech odsouzených neprojevují.
(viz. § 4 NGŘ č. 15/2001)



KDO HRADÍ ZA VĚZNĚNÉ OSOBY DLUHY A POBYT VE VĚZNICI?
Dluhy hradí vězněná osoba. V případě, že vězněná osoba není solventní, je možná úhrada dluhů od jiné osoby (např. prostřednictvím manžela(ky), druha(ky), jiných osob).

Druhy možných pohledávek (dluhů):

1) Náklady výkonu vazby (§ 152 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu v aktuálním znění) - denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce (§ 10 vyhlášky č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….)
Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato osoba pojištěna podle zvláštního právního předpisu.

2) Náklady výkonu trestu - odsouzení mají povinnost hradit dle § 35 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody náklady výkonu trestu ve výši 32 % z čisté pracovní odměny, maximálně 1500,- Kč za kalendářní měsíc. Nelze-li tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici.

Od povinnosti hradit náklady výkonu trestu je osvobozen odsouzený
a) který nebyl nezaviněně zařazen do práce a neměl v období kalendářního měsíce jiný příjem nebo jinou hotovost,
b) který nedovršil 18. rok věku,
c) po dobu poskytování ústavní (nemocniční) péče, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu,
d) po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně,
e) po dobu přerušení výkonu trestu,
f) po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného,
g) po dobu dočasného předání do ciziny,
h) je-li na útěku.

3) Další náklady (§ 36 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody) je odsouzený povinen hradit zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení vynaložené Vězeňskou službou, jestliže:
a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,
b) zneužil zdravotní péče předstíráním poruchy zdraví,
c) z vlastního rozhodnutí se nepodrobil lékařskému zákroku, ke kterému dal předchozí souhlas, nebo o který požádal. Výše těchto nákladů je upravena vnitřním předpisem a závisí na konkrétní situaci.

4) Škody způsobené na majetku Vězeňské služby ČR.

5) Regulační poplatky dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a doplatky za léčiva. 

 
LZE POŽÁDAT O PROMINUTÍ DLUHU?
Současná právní úprava umožňuje prominutí dluhu, a to na základě písemné žádosti odsouzeného, k níž budou přiloženy doklady věrohodně vypovídající o jeho finanční a sociální situaci. Rozhodnutí o prominutí dluhu je zcela v kompetenci ředitele věznice, ze které byl odsouzený naposledy propuštěn.
Prominutí může být úplné nebo částečné.
Tíživými sociálními poměry je možno rozumět např. nemožnost nalézt zaměstnání, závažné onemocnění odsouzeného nebo jeho rodinného příslušníka či ztrátu majetku, např. v důsledku živelné pohromy.
Podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platí, že ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného.



CO JE TŘEBA DOLOŽIT V PŘÍPADĚ POŽÁDÁNÍ O PROMINUTÍ DLUHU?
Prohlášení o sociální a finanční situaci, příp. hodnověrné a ověřené doklady vypovídající o sociální situaci, např. potvrzení o evidenci na Úřadu práce, počet vyživovaných osob, Rozhodnutí sociálních orgánů a úřadů o pobírání různých sociálních dávek, doklad o úhradě nájemného, celkovou rodinnou situaci apod.
V prohlášení o sociální a finanční situaci je třeba uvést následující údaje (úředně ověřené):
1. plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
2. potvrzení úřadu práce v případě, že dlužník není zaměstnán,
3. potvrzení orgánů sociálního zabezpečení v případě pobírání sociálních dávek,
4. doklady o úhradách nájemného za bydlení,
5. počet vyživovaných osob,
6. v případě nepříznivého zdravotního stavu příslušná zdravotní potvrzení,
7. peněžní ústavy, u nichž jsou vedeny účty, čísla účtů,
8. movité věci (spoluvlastnický podíl na nich),
9. nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich),
10. podnik dlužníka a jeho části a místo, kde se nachází.

Má každá věznice jiné podmínky pro prominutí dluhu nebo jsou podmínky jednotné?

Kompetence k částečnému, či úplnému prominutí dluhu, posečkání úhrady nedoplatku či její rozložení na splátky, má pouze ředitel věznice, ze které byl dlužník propuštěn na svobodu. Základní postup při prominutí dluhu či posečkání úhrady nedoplatku, případně její rozložení na splátky, je jednotně stanoven zákonnými, resortními a interními předpisy. Každý ředitel věznice ale posuzuje doložené doklady, jež vypovídají o sociální a ekonomické situaci žadatele individuálně a rovněž tak přihlíží i k průběhu výkonu vazby nebo trestu dlužníka.

Pohledávky vězněných osob (v aktuálním výkonu trestu odnětí svobody i po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody), které nebyly uhrazeny ve lhůtě splatnosti, budou od 1. 10. 2013 postupovány k dalšímu vymáhání soudním exekutorům.
 


JAKÝ DOSTÁVAJÍ ODSOUZENÍ PLAT?

Odměňování odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnaní se řídí podle nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády stanoví, že odsouzenému přísluší podle druhu jím vykonávané práce základní složka odměny:

a) v I. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon není potřebná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 4 500,- Kč;

b) ve II. skupině, jedná-li se o práci, pro jejíž výkon je potřebné vyučení v oboru nebo jiná odborná kvalifikace, výše základní složky odměny činí 6 750,- Kč;

c) ve III. skupině, jedná-li se o samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací vyžadujících zpravidla vyšší než úplné střední vzdělání nebo vyšší než úplné střední odborné vzdělání, výše základní složky odměny činí 9 000,- Kč.

Odsouzenému je přiznána základní složka odměny podle druhu jím vykonávané práce a požadované kvalifikace. Pokud je odsouzený zařazen na práci, k jejímuž vykonávání není potřebná odborná kvalifikace, lze mu přiznat pouze I. skupinu základní složky odměny bez ohledu na jeho vzdělání.

Odměňování obviněných je stanoveno na základě zákona 262/2006 Sb. zákoník práce.
 

JAK JE ROZÚČTOVÁNA PRACOVNÍ ODMĚNA ODSOUZENÉHO?
Rozúčtování pracovní odměny (podle obecně platných předpisů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány…….):

1. ze 100 % hrubé pracovní odměny je odváděno 6,5 % na sociální pojištění + 4,5 % na zdravotní pojištění, zůstatek a daň ze mzdy (15% ze superhrubé mzdy – sleva na dani), zůstatek = čistá pracovní odměna

2. ze 100 % čisté pracovní odměny se provádí srážky ve výši:
- 30 % na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí,
- 32 % na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, maximálně však 1500,- Kč za kalendářní měsíc.
- 12 % na další srážky prováděné na základě nařízeného výkonu rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy,
- 4 % na ostatní srážky,
- 20 % na kapesné,
- 2 % na úložné.